Je možné vést exekuci na společné jmění manželů, jestliže k jeho vzniku na základě tzv. předmanželské smlouvy vůbec nedošlo?

Ústavní soud České republiky se ve svém nálezu ze dne 24.4.2019 sp. zn. I. ÚS 1587/17 zabýval otázkou, zda-li je možné postihnout majetek manželky v rámci exekuce na majetek manžela pro dluhy vzniklé před uzavřením manželství, pokud byla mezi snoubenci před uzavřením manželství uzavřena smlouva upravující režim oddělených jmění ve smyslu ust. § 717 občanského zákoníku. Soudní exekutor provádějící exekuci postihl v rámci provádění exekuce bankovní účet manželky povinného, přičemž obecné soudy tento postup následně posvětily. Manželky povinného se zastal až Ústavní soud, který judikoval, že ačkoliv se smlouva o majetkovém režimu nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, je zřejmé, že třetí osoba v okamžiku uzavření smlouvy mezi manželkou (tehdy snoubenkou) a povinným manželem (tehdy snoubencem) vůči manželce neměla žádné hmotné subjektivní právo. Logickým výkladem je třeba dospět k závěru, že neměla-li třetí osoby vůči manželce žádné právo, nemohlo být uzavřením dohody ani negativně dotčeno. Ve vztahu k nyní posuzované věci Ústavní soud nevyloučil, že by na účtu manželky mohly být prostředky manžela, nicméně povinností obecných soudů bylo řádně se vypořádat s argumentací manželky opírající se zejména o podstatu a účel manželství, smluv o majetkovém režimu a v neposlední řadě též ochrany třetích osob. Obecné soudy této povinnosti nedostály, jejich rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná a navíc odporující základnímu poslání soukromého práva v podobě oprávnění každé osoby brát se o vlastní štěstí, a to např. i uzavřením manželství. Zásadním nedostatkem napadených rozhodnutí je dle mínění Ústavního soudu rovněž i předpoklad protiprávního jednání manželů namísto předpokladu jejich poctivosti.

autor: Mgr. Jakub Jančovič