Změna názvu spolku – deklaratorní či konstitutivní?

Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „VeřRej“) se od 01. 01. 2014 v našem právním řádu řadí mezi účinné právní předpisy. Jsou to tak již více než čtyři roky, co se při zápisech právnických osob do veřejné evidence řídíme tímto zákonem. Jednou z právnických osob, která je zapisována do veřejného rejstříku podle VeřRej je i spolek. Název spolku je pak jedním z údajů, který je v takové evidenci zaznamenán. Při jeho změně rejstříkový soud postupuje dle procesních norem o rejstříkovém řízení obsažených převážně v části druhé VeřRej. Hmotněprávní oporu pro změnu názvu spolku pak nalezneme převážně v části první VeřRej a v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). Odpoví nám však tato právní úprava na otázku položenou v názvu tohoto příspěvku, a sice zda zápis změny názvu spolku je zápis s konstitutivními účinky či zápisem s deklaratorními účinky?

Praktický příklad

Pro praktické uchopení dané problematiky je na začátku celého pojednání vhodné a účelné představit situaci, za které může vyvstat předložená otázka. Praktická ukázka pak zní:

Členové spolku „ABCXYZ, zapsaný spolek“ se shodli, že by rádi svůj spolek přejmenovali, neboť se jim název jejich spolku zdál příliš dlouhý. Jejich členská schůze, jakožto nejvyšší orgán spolku, si jednomyslně odhlasovala, že novým názvem spolku bude „AZ, z.s.“. Po hlasování připravili všechny potřebné a zákonem vyžadované podklady pro podání návrhu na změnu názvu spolku k spolkovému rejstříku. Předtím, než spolek tento návrh podal, se však předseda spolku rozhodl, že bude za spolek právně jednat. Nyní tak stojí před zásadním rozhodnutím. Má za spolek právně jednat s jeho nově odhlasovaným názvem nebo má jednat se starým názvem?

Základní premisa a východiska

Při hledání odpovědi na naši otázku je potřebné stanovit a zopakovat základní předpoklady a základní východiska této situace. Základní premisou pak zcela jistě je, že pokud zákon výslovně nestanoví, že jde o konstitutivní zápis, jedná se o zápis deklaratorní, přičemž rozlišení zápisu podle jejich účinku na konstitutivní a deklaratorní má zcela zásadní význam. U zápisu s konstitutivními účinky vznikají, mění se nebo zanikají právní skutečnosti tímto zápisem zamýšlené teprve až provedením tohoto zápisu. Zápis s deklaratorními účinky naopak vznik, změnu či zánik právních skutečností jeho provedením pouze osvědčuje, potvrzuje.

Na základě výše uvedeného tak dospějeme k průběžnému závěru, že proto, abychom mohli řádně odpovědět na naši předloženou otázku, musíme zkoumat zákonná ustanovení, která se dané problematiky dotýkají.

Dotčená právní úprava

V úvodu jsem již naznačil, že právní úprava dotýkající se předkládané problematiky a na toto navázané otázky je obsažena převážně ve VeřRej a OZ.

V případě VeřRej pak hovoříme převážně o ust. § 25, které přímo zmiňuje název spolku, resp. hovoří o, a vymezuje skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku: „Do veřejného rejstříku se zapíše jméno …“. Nicméně problematiky změny názvu spolku se částečně dotýká i ust. § 2 odst. 2 VeřRej stanovující zkratku pro změnu, výmaz a zápis údajů ve veřejném rejstříku na „zápis“: „Rejstříkový soud zveřejní zápis do veřejného rejstříku, jeho změnu nebo výmaz (dále jen „zápis“), jakož i uložení listin, včetně listin v elektronické podobě (dále jen „listina“) do sbírky listin bez zbytečného odkladu po zápisu.“. Na všech místech, kde se ve VeřRej setkáme s pojmem zápis, je tedy zápisem myšlena i změna nebo výmaz údaje evidovaného ve veřejném rejstříku.

VeřRej se však bohužel více ke změně názvu spolku či jiné změně blíže nevyjadřuje, až na ust. § 28, ve kterém stanoví, že: „Návrh na změnu nebo výmaz zápisu může podat osoba uvedená v § 26 nebo 27.“ Tato výše citovaná ustanovení nám nicméně odpověď na hledanou otázku nepřinesou.

Co se týče právní úpravy obsažené v OZ, tak tato je v otázce názvu spolku, potažmo právnické osoby obecně, oproti VeřRej, mírně obsáhlejší. Jmenujme např. ust. § 132 odst. 1 OZ: „Jménem právnické osoby je její název.“ a odst. 2 téhož ustanovení: „Název musí odlišit právnickou osobu od jiné osoby a obsahovat označení její právní formy. Název nesmí být klamavý.“ Z výše uvedeného tak můžeme dovodit požadavek na nezaměnitelnost a neklamavost názvu právnické osoby, respektive tak i na název spolku.

Dalšími dotčenými ustanoveními v souvislosti s předkládanou otázkou změny názvu spolku a zároveň související se spolky obecně jsou pak:

• § 126 odst. 1 OZ, které je svým účinkem konstitutivním, neboť hovoří o tom, že právnická osoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Jedná se tak o typického představitele naší základní premisy, a sice zde zákon výslovně stanoví vznik právní skutečnosti zápisem.
• § 216 OZ, když toto nepatrným způsobem rozšiřuje omezení v podobě názvu spolku, neboť kogentně stanoví, že název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí však zkratka „z.s.“. Ludvík David k tomuto ustanovení dodává, že: „Tento název se stává obdobou označení firmy obchodní korporace pro účely vstupu spolku do podnikatelského vztahu.“^[1] Nelze přehlédnout další úzkou provázanost s obchodní firmou, jako jménem podnikatele, a názvem spolku, jako jménem právnické osoby.
• § 218 OZ, které stanoví nezbytné náležitosti stanov spolku, kdy mimo jiné musí stanovy obsahovat název spolku. Martina Kuloglija Podivínová společně s Ludvíkem Davidem a Janou Bílkovou k tomuto uvádí, že: „V právních vztazích je spolek (stejně jako i další právnické osoby, korporace) povinen užívat svůj název, pod kterým je zaregistrován.“^[2]
• § 226 OZ je pak obdobou již výše citovaného ust. § 126 odst. 1 OZ, když je typickým představitelem konstitutivního zápisu, neboť stanoví, že spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.

V neposlední řadě se problematiky názvu a změny názvu spolku dotýká i ust. § 247 OZ, když toto stanoví, že do působnosti nejvyššího orgánu spolku náleží i rozhodování o změně stanov. Při spojení s ust. § 218 nám tak vyplyne, že nejvyšší orgán rozhoduje o názvu spolku.

Z provedeného výzkumu dotčených ustanovení problematiky názvu spolku plyne, že žádné z předložených ustanovení nám výslovně nestanoví, že zápis změny názvu spolku ve spolkovém rejstříku je zápisem s konstitutivním účinkem. Nicméně nelze přehlížet a opomenout několik zásadních faktorů. Zaregistrovaný a ve veřejném rejstříku evidovaný název spolku je spolek povinen užívat v právních vztazích při právním jednání. Konstitutivním zápisem spolku do spolkového rejstříku spolek vzniká. Přílohou návrhu na zápis je znění stanov, které obsahují název spolku. A v neposlední řadě nelze ani odhlédnout od několikrát výše zmíněné analogie názvu spolku s obchodní firmou.

Obchodní firma = název spolku?

Dosavadní hledání odpovědi na položenou problematickou otázku nám prozatím nepřineslo kýženou a uspokojivou odpověď. Na základě výše uvedeného jsme však krom výkladu práva nuceni použít i dalšího institutu, který ve většině případů nastupuje právě po výkladu práva, a to je dotváření práva pomocí analogie. V tomto případě, a i na základě výše uvedených indicií, použijeme analogii legis.

Obchodní firma je dle ust. § 423 OZ jméno podnikatele, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. I přes ne úplně jasně vyjádřené konstitutivní účinky zápisu obchodní firmy do obchodního rejstříku, panuje obecná shoda, že zápis a dále i změna obchodní firmy podnikatele je zápisem s konstitutivními účinky. Uvedené podporuje i ustálená judikatura Nejvyššího soudu, např. Rozsudek NS ze dne 22. 10. 2009, sp. zn. 29 Cdo 1441/2007[3]. V neposlední řadě i Jan Dědič uvádí, že změna obchodní firmy je konstitutivním zápisem, když uvádí, že: „Konstitutivní účinky má např. zápis právnické osoby do veřejného rejstříku pro její vznik, ledaže zákon stanoví jinak (§ 126 odst. 1 ObčZ), … přeměny …. obchodní firmy (§ 423 ObčZ) a sídla podnikatele zapsaného ve veřejném rejstříku (viz § 429 ObčZ), … .“^[4]

Krom výše uvedeného propojení a analogie obchodní firmy s názvem spolku, uvádí Petr Hampel v souvislosti s ochranou obchodní firmy následující: „Ve vztahu k obchodní firmě právnické osoby (tou se rozumí její jméno) má zápis do obchodního rejstříku význam v tom smyslu, že právě až jeho provedením nabývá taková firma statutu jedinečnosti a dostává se tak pod soukromoprávní ochranu ve smyslu nekalosoutěžního jednání, pokud by někdo do práva k obchodní firmě po právu užívané jiným podnikatelem zasáhl. Ochrana práv k obchodní firmě totiž náleží tomu, kdo ji po právu použil poprvé. První použití „po právu“ má proto zásadní význam. Vedle obchodní firmy ovšem zapisované subjekty mimo podnikatele užívají „názvu“, který samozřejmě požívá stejné právní ochrany.“^[5]

Z výše uvedeného tak jasně vyplývá, že obchodní firma a právní úprava u této použitá je v esenciálních základech použitelná a aplikovatelná i na název spolku.

Dalším podstatným prvkem celé předkládané úvahy je požadavek na zajištění základní hodnoty celého právního řádu, a to požadavek na zajištění právní jistoty. Zastáváme názor, že v případě konstitutivního účinku zápisu změny názvu spolku ve spolkovém rejstříku, se dosáhne významně vyšší míry právní jistoty ve vztazích se spolky jako takovými, než v případě zápisu s deklaratorními účinky. V případě deklaratorního účinku zápisu změny názvu spolku ve spolkovém rejstříku by třetí osoby právně jednající v důvěře v údaje evidované ve spolkovém rejstříku sice byly chráněny principem materiální publicity dle ust. § 8 VeřRej stanovující, že: „Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.“. Tato ochrana by však byla zásadně podpořena právě konstitutivností zápisu změny a požadavek na zajištění právní jistoty by tak byl naplněn.

Závěr

Zápis změny názvu spolku je se svým nejasným účinkem zcela jednoznačně aktuální otázkou soukromého práva. Na základě výše přednesených argumentů, při využití výkladu aktuální právní úpravy s nahlédnutím na předchozí právní úpravu, užitím analogie legis s četným podobenstvím obchodní firmy, jakožto jména podnikatele a názvu spolku, jakožto jména právnické osoby – korporace – spolku, a dále s přihlédnutím k právní jistotě lze uzavřít, že změna názvu spolku ve spolkovém rejstříku, resp. zápis změny názvu spolku je zápisem s konstitutivním účinkem.

autor: Mgr. Jan Mučka

[1] DAVID, Ludvík. In LAVICKÝ, Petr a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, § 216, s. 1104. [2] KULOGLIJA PODIVÍNOVÁ, Martina. In LAVICKÝ, Petr a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, § 218, s. 1111. [3] Srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2009, sp. zn. 29 Cdo 1441/2007 [4] DĚDIČ, Jan. In HAVEL, Bohumil, ŠTENGLOVÁ, Ivana, DĚDIČ, Jan., JINDŘICH, Miloslav. a kol.: Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, § 8, s. 16. [5] HAMPEL, Petr. In HAMPEL, Petr, WALDER, Ivo. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání, Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, § 1, s. 3