Zánik společného jmění manželů v oddlužení

S účinností zákona č. 31/2019 Sb. došlo od 1. 6. 2019 k modifikaci způsobů oddlužení stanovených v ust. § 398 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, v platném a účinném znění (dále jen „insolvenční zákon“), kdy od tohoto okamžiku bylo možno řešit úpadek dlužníka oddlužením ve formě zpeněžení majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. V návaznosti na provedenou novelizaci vyvstala otázka, jaké dopady bude mít schválení oddlužení dlužníka ve formě splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty na společné jmění dlužníka a jeho manžela. Stran oddlužení zpeněžením majetkové podstaty zůstává situace zřejmá a shodná s právní úpravou před novelizací provedenou zákonem č. 31/2019 Sb., neboť ust. § 408 odst. 1 insolvenčního zákona stanovuje, že o účincích schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty platí ohledně majetku náležejícího do majetkové podstaty v době schválení oddlužení obdobně ustanovení tohoto zákona o účincích prohlášení konkursu, včetně zániku společného jmění dlužníka a jeho manžela. Z tohoto ustanovení tedy jednoznačně vyplývá, že poté, co nastanou účinky schválení oddlužení dlužníka zpeněžením majetkové podstaty, zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela a přichází do úvahy jeho vypořádání v poměrech insolvenčního řízení. Odlišná je ovšem situace, kdy je insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení podán společně oběma manželi podle ust. § 394a insolvenčního zákona. Na tento případ dopadá ust. § 408 odst. 1 in fine insolvenčního zákona, které stanovuje, že jde-li o oddlužení povolené na základě společného návrhu manželů (§ 394a), považuje se od okamžiku, kdy nastanou účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, všechen majetek těchto manželů za majetek ve společném jmění manželů, které nezaniká. Situace se v případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty liší v tom, zda se jedná toliko o insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení podaný jednotlivcem, v takovém případě má schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty totožné účinky jako prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Nicméně jedná-li o společný návrh manželů na povolení oddlužení, společné jmění manželů - dlužníků nezaniká a všechen majetek těchto manželů se považuje za majetek ve společném jmění manželů, a tudíž je pak všechen tento majetek zpeněžen v rámci insolvenčního řízení Před nabytím účinnosti zákona č. 31/2019 Sb. bylo možno oddlužení provést formou plnění splátkového kalendáře, u něhož bez dalšího nedocházelo k zániku společného jmění dlužníka a jeho manžela. Tato varianta již však není od 1.6.2019 možná a byla nahrazena kombinací obou způsobů oddlužení, a sice oddlužením ve formě splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. S ohledem na skutečnost, že se jedná o kombinaci způsobů oddlužení, dochází rovněž ke kombinaci dopadů na společné jmění manželů. Po novele účinné od 1.6.2019 bude tedy při oddlužení jednotlivce formou splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty zanikat společné jmění dlužníka a jeho manžela. Odlišný postup se opět uplatní v případě společného návrhu manželů na povolení oddlužení, kdy v tomto řízení, bez ohledu na formu oddlužení, nebude docházet k zániku společného jmění manželů, ale hlavně ke zpeněžení veškerého majetku obou manželů. Tedy, i toho výlučného majetku každého z manželů Podle mého názoru se v případě rozšíření možnosti zániku společného jmění manželů i na oddlužení kombinací splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, jedná o krok vpřed Institut společného jmění manželů v případě předluženého společného jmění ztrácí význam a jako takový se jeví nefunkčním a jeho užití by tak nemělo být ze strany insolvenčních správců běžně akceptováno při sledování společného zájmu věřitelů podle ustanovení § 5 insolvenčního zákona. autor: JUDr. Veronika Suchomelová