Včasnost elektronického podání (e-mailem) vůči soudu

Plénum Ústavního soudu se ve svém stanovisku se sp. zn. Pl. ÚS-st. 53/21 zabývalo včasností elektronického podání učiněného prostřednictvím e-mailu vůči soudu. Ohledně této problematiky v rozhodovací praxi existoval převažující právní závěr, podle kterého byl rozhodným okamžikem pro posouzení včasnosti okamžik předání (dojití) podání soudu. V rozporu s tímto pojetím však vydal druhý senát Ústavního soudu nález sp. zn. II. ÚS 2560/13, podle kterého je včasnost elektronického podání soudu učiněného prostřednictvím e-mailu třeba posuzovat podle okamžiku odeslání podání soudu (tzv. „materiální pojetí“). S ohledem na tyto zcela zásadní názorové rozpory, a s ohledem na nutnost zajištění dostatečné právní jistoty pro jednotlivé subjekty práva, přijalo plénum Ústavního soudu předmětné stanovisko, kterým došlo k postavení problematiky na jisto. Tento krok považujeme za velice přínosný a doporučujeme tak všem, kdo hodlají podání vůči soudu činit právě e-mailem, aby tyto závěry zohlednili. Plénum Ústavního soudu přijalo ve svém stanovisku závěr, že včasnost elektronického podání učiněného prostřednictvím e-mailu je třeba posuzovat podle okamžiku, kdy podání dojde soudu, nikoliv podle okamžiku, kdy je podatelem odesláno. Za okamžik, kdy je podání řádně učiněno, se považuje okamžik, kdy se e-mailová zpráva dostane do dispozice soudu; pro posouzení včasnosti podání není relevantní, kdy se s ním soud fakticky seznámil. Uvedený závěr odůvodňuje plénum Ústavního soudu tím, že e-mailové podání lze připodobnit k podání prostřednictvím telefaxu a prostřednictvím třetí osoby, která není držitelem poštovní licence ani jiným orgánem, který má povinnost podání doručit (tedy povinnost doručení provozovatele e-mailového serveru je založena výlučně na základě soukromoprávního ujednání). Je také třeba mít na paměti, že cesta e-mailového podání nemusí být přímočará (tj. z e-mailového serveru odesílatele na e-mailový server soudu/státu). Podle pléna Ústavního soudu pak státu lze připisovat odpovědnost pouze za fungování e-mailových serverů, které provozují e-mailové schránky soudů. Celkově tak lze uzavřít, že za okamžik dojití podání soudu je nutné považovat moment, kdy se podání dostane do dispozice soudu, což je v případě e-mailového podání okamžik, kdy je emailová zpráva dodána do e-mailové schránky soudu, resp. kdy bylo podání detekováno na prvním e-mailovém serveru, za který nese odpovědnost stát (což bude typicky příslušný e-mailový server Ministerstva spravedlnosti). V případě pochybností o včasnosti podání prostřednictvím e-mailu pak soud musí zjistit, kdy došlo k detekci podání na prvním e-mailovém serveru, za který nese odpovědnost stát. S ohledem na tyto závěry pléna Ústavního soudu doporučujeme e-mailová podání vůči soudu činit s dostatečným předstihem pro případ, kdy by došlo k nějakým technickým problémům na straně provozovatele e-mailových serverů soukromých osob.