Včasné zaplacení soudního poplatku při platbě prostřednictvím peněžního ústavu

Občanskoprávní řízení jsou v tamních poměrech obecně spojena s povinností v podobě úhrady soudního poplatku, jakožto předpokladu pro následné projednání věci. V kontextu právních předpisů vzniká povinnost zaplatit soudní poplatek (ve výši dle sazebníku) okamžikem podání žaloby (návrhu), odvolání a dalších podání[1], které naše procesní předpisy upravují. Splatnost soudního poplatku obecně nastává spolu se vznikem poplatkové povinnosti. [2]

V dnešní době je zavedenou praxí, že soudní poplatek je účastníky řízení často hrazen až v návaznosti na dodatečnou výzvu soudu. Právní úprava poplatkové povinnosti totiž ukládá soudům, aby vyzvaly poplatníka, který spolu příslušným podáním splatný soudní poplatek nezaplatil, k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě, kterou mu určí. Zpravidla se jedná o lhůtu 15 kalendářních dnů.[3] V případě marného uplynutí této dodatečné lhůty již nastává významný problém, kdy dochází k zastavení předmětného řízení soudem a šance na zvrácení takového rozhodnutí jsou obvykle minimální.[4]

Zároveň je tu další zásadní aspekt, kterým je tendence části populace provádět úkony ke konci jím stanovené lhůty, ne-li v poslední den, v krajním případě i poslední hodině. V této souvislosti je nasnadě si uvědomit, že při placení soudního poplatku bezhotovostní převodem[5] prostřednictvím banky, potažmo poskytovatele poštovních služeb, mohou nastat různé komplikace. Může se jednat např. o administrativní pochybení, technické potíže apod. Zároveň dle stálé rozhodovací praxe českých soudů je za datum úhrady soudního poplatku při bezhotovostní platbě považován den, kdy došlo k jeho připsání na účet soudu, a nikoli den, kdy dal plátce peněžnímu ústavu pokyn k provedení platby, resp. že povinnost uhradit soudní poplatek je splněna až okamžikem připsání peněžní částky na účet soudu, neboť tímto okamžikem se dostane do faktické dispozice soudu.[6]

Nejvyšší soud ČR řešil v relativně nedávném případě situaci, kdy účastník řízení dal prostřednictvím poštovní poukázky pokyn k zaplacení soudního poplatku za odvolání v civilním řízení (dokonce s předstihem před uplynutím lhůty) poskytovateli poštovní služby. Tento zaslal účastníkovi po uplynutí lhůty k zaplacení k soudnímu poplatku informaci, že vrací platbu zpět a platba ve vztahu k soudu nebyla provedena pro údajně chybné uvedení čísla účtu soudu. Soudní řízení jako takové bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Poplatník u Nejvyššího soudu ČR s dovoláním neuspěl, neboť dovolací soud s poukazem na dosavadní judikaturu v dané oblasti potvrdil přísnost posuzování obdobných případů a uvedl: „že pochybení nebo technická chyba při bezhotovostním převodu uskutečňovaném bankou nebo provozovatelem poštovních služeb, v jejichž důsledku nebyla předepsaná částka nejpozději v poslední den lhůty, stanovené soudem ve výzvě k zaplacení soudního poplatku za řízení splatného podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání nebo dovolání, připsaná na účet soudu, jde na vrub poplatníka, jemuž nic nebránilo v zaplacení poplatku současně s podáním poplatného úkonu, který tak nese odpovědnost za nesplnění poplatkové povinnosti v podobě rozhodnutí soudu o zastavení řízení podle ustanovení § 9 odst. 1 nebo 2 zákona o soudních poplatcích.“ [7] Poplatník neuspěl ani s argumentací, že mu bylo peněžním ústavem garantováno převod peněz v době od jednoho do tří dnů (informaci o nerealizaci převodu obdržel mnohem později).

Mylně by se mohlo zdát, že zadáním příkazu k platbě přechází odpovědnost na další subjekt, nicméně v případě platby soudního poplatku tomu tak dle rozhodovací praxe není. V souvislosti s poplatkovou povinností se dbá na zásadu, dle které jsou účastníci vedeni k aktivitě a k vyšší míře odpovědnosti za svůj před soudem uplatněný nárok.[8] V kontextu této zásady a výše uvedeného, navíc s přihlédnutím k přísnosti rozhodovací praxe v oblasti soudních poplatků, doporučujeme soudní poplatky platit s dostatečným předstihem, dbát na administrativní přesnost a zároveň si v rámci možností ověřit, zda nenastala při platbě chyba, technická potíž apod. a zda soudem vyčíslená částka soudního poplatku byla včas připsána na účet soudu. Nezaplacení soudního poplatku ve lhůtě může mít totiž mnohdy katastrofální důsledky.

autor: Mgr. Tomáš Kadlec

 

[1] § 4 zákona č. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

[2] § 7 zákona č. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

[3] § 9 odst. 1 zákona č. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

[4] V souladu s § 9 odst. 1 se k zaplacení poplatku po marnému uplynutí této lhůty nepřihlíží, byť zákon dále pamatuje na výjimečné situace, ve kterých k zastavení řízení nedojde.

[5] Tedy jedním z více možných způsobů úhrady.

[6] Např. usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 16. 6. 2020 sp. zn. III. ÚS 1588/2020.

[7] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. 21 Cdo 1958/2021.

[8] Např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 4. 2019 sp. zn. 30 Cdo 825/2019.