Snazší uspokojení nároků poškozených?
V tomto krátkém příspěvku bychom Vám chtěli představit jednu z možností, jak se poškozený v trestním řízení může domoci svého práva na náhradu majetkové či nemajetkové újmy. Asi málokdo z řad laické veřejnosti bude znát zákon č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení, který za předpokladu splnění nezbytných zákonných náležitostí nabízí poškozeným snazší cestu k dosažení svých nároků v případech, kdy jim v důsledku spáchání trestného činu vznikla majetková škoda nebo nemajetková újma, případně se na jejich úkor někdo obohatil.
Za účelem snazšího přístupu poškozených ke svým nárokům zřídilo Ministerstvo spravedlnosti zvláštní účet (číslo účtu, který je zřízen je zřízen u České národní banky, je uvedeno na stránkách Ministerstva spravedlnosti), na kterém jsou shromažďovány finanční prostředky z majetkových trestních sankcí, nejtypičtěji z peněžitých trestů a z trestů propadnutí věci/majetku apod. Část financí ve výši 2 % z tohoto účtu je každoročně poskytována Probační a mediační službě na pomoc obětem trestných činů a zbytek finančních prostředků, které nejsou vyplaceny poškozeným, tvoří příjem státního rozpočtu. Dále je nutné upozornit, že se nejedná o univerzální účet, nýbrž o účet sloužící k uspokojení poškozeného z trestních sankcí uložených v konkrétním trestním řízení, které se týká právě této poškozené osoby.
Jednou ze základních podmínek získání náhrady majetkové či nemajetkové újmy pro poškozeného je uložení majetkové sankce v trestním řízení, ve kterém poškozený řádně uplatnil svůj nárok, a přiznání této náhrady majetkové či nemajetkové újmy v trestním řízení, potažmo odkázání poškozeného se svým nárokem do občanskoprávního řízení a včasné podání civilní žaloby poškozeným. Výše uvedený předpis dále obsahuje i další podmínky, které je pro dosažení kýženého výsledku nezbytné dodržet. Po vyplacení „odškodnění“ poškozenému přechází na stát pohledávka (ve výši vyplacené částky) vůči odsouzenému.
Výše popsaná právní úprava nabyla účinnosti dne 1. ledna 2018. Ačkoli tuzemské trestní soudy nevyužívají ukládání majetkových sankcí v takovém rozsahu, jako je tomu v zahraničí, lze v poslední době vypozorovat rostoucí tendenci ukládání těchto alternativních trestů i v tuzemsku. Na základě výše uvedeného se významným způsobem zvyšuje šance poškozených na náhradu majetkové či nemajetkové újmy v trestním řízení.
autor: Mgr. Tomáš Kadlec
