Přiměřenost zadostiučinění

Přiměřenost zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb.

Předmětem tohoto příspěvku je zkoumání „přiměřenosti“ zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen jako „OdpŠk“) tak, jak tuto problematiku popsal Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 12.1.2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009 (dále také jako „Rozsudek“).

Předmětem tohoto dlouhotrvající řízení bylo vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, konkrétně otázka výše vypořádacího podílu poloviny rodinného domu, který soud přikázal do vlastnictví žalobkyni.

Žalobkyně se před Nejvyšším soudem dovolávala posouzení otázky zásadního právního významu, která spočívala ve zhodnocení, zda materiální škoda způsobená v důsledku nepřiměřené délky soudního řízení může vzniknout, zda se jedná o skutečnou škodu nebo ušlý zisk a zda v daném případě škoda vznikla či nikoliv, a pokud ano – v jaké výši.

Nejvyšší soud konstatoval, že pro posouzení přiměřenosti zadostiučinění je nutno brát v úvahu několik skutečností, a sice:

• částku přiměřenou pro poměry v České republice;
• chování účastníka stran v průběhu soudního sporu;
• povinnost soudu poskytnout náhradu v takovém rozsahu, v jakém by byla poskytnuta Evropským soudem pro lidská práva;
• výši škody a ušlý zisk.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že částka přiměřená pro poměry v České republice v posuzované věci je cca 16.000,- Kč za každý rok trvání řízení (srov. např. rozsudek ESLP ze dne 22.6.2004 ve věci Bartl v. Česká republika, rozsudek ESLP ze dne 21.12.2004 ve věci Škodáková v. Česká republika).

Soud dále dospěl k závěru, že žalobkyně svým chováním nikterak nepřispěla k průtahům v řízení.

Soud rovněž vyslovil závěr, že pokud soudy chtějí aplikovat při stanovení výše zadostiučinění judikaturu ESLP, mají odkázat na věci obdobné (tedy obdobné svým předmětem i průběhem), což se však v daném případě nestalo.

Soud naopak nepřisvědčil žalobkyni (dovolatelce) v tom, že by materiální újmu žalobkyně představovala rozdílná výši vypořádacího podílu u nemovitostí v důsledku průtahů řízení. Přiznání takové materiální újmy dle názoru Nejvyššího soudu ČR není možné.

Z výše uvedeného vyplývá, že při posuzování přiměřenosti zadostiučinění je možno vycházet toliko ze skutkově obdobných případů, které již byly v minulosti soudy (jak tuzemskými, tak Evropským soudem pro lidská práva) rozsouzeny. Praktický význam má rovněž konstatování Nejvyššího soudu České republiky, že hodnota jednoho roku trvání obdobného soudního řízení (tedy s obdobným předmětem i průběhem sporu) činí cca 16.000,- Kč.

Domníváte se, že Vám byla státem způsobena škoda a nevíte si rady ? Neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář. Rádi Vám poradíme a pomůžeme vzniklou situaci řešit..

Autor: JUDr. Jakub Hlína