Osvobození od soudního poplatku a konkurs

Ústavní soud přistoupil k výjimečnému kroku, když zasáhl do sporu o osvobození od soudního poplatku. Ústavní soud v zásadě odmítá zasahovat do rozhodování obecných soudu o osvobození od soudního poplatku, neboť samotný spor o osvobození od soudních poplatků obvykle nedosahuje intenzity znamenající porušení základních práv a svobod.

V případě vedeném pod sp. zn.  I. ÚS 1060/18 nicméně Ústavní soud zasáhl a zastal se stěžovatele, který jako žalovaný neuhradil soudní poplatek za podané odvolání proto, že byl na jeho majetek prohlášen konkurs. Krajský soud v Ostravě a Vrchní soud v Olomouci tuto skutečnost nepovažovaly za rozhodnou. Navzdory tomu, že insolvenční správce stěžovatele potvrdil, že stěžovatel nemá žádný majetek ani příjmy, osvobození od soudního poplatku stěžovateli nepřiznaly s odůvodněním, že stěžovatel dostatečně věrohodně neprokázal své majetkové poměry.

Ústavní soud se zastal stěžovatele a poukázal na to, že ani v případě, že by stěžovatel disponoval finančními prostředky, nebyl by oprávněn je vydat na zaplacení předmětného soudního poplatku, neboť mu to zakazují normy insolvenčního zákona.

Ústavní soud tak konstatoval porušení práva na spravedlivý proces, konkrétně práva na přístup k soudu, a obě rozhodnutí zrušil. Ústavní soud uložil obecným soudům, aby při posuzování majetkových poměrů účastníka řízení zahrnovaly i dispoziční oprávnění účastníka řízení vyplývající z insolvenčního řízení a zohledňovaly jeho reálné možnosti soudní poplatek zaplatit vzhledem k zákonným omezením dle insolvenčního zákona.

autor: Mgr. Martina Sedlářová