Odpovědnost zaměstnavatelů za úrazy při teambuildingu

Zodpovídá zaměstnavatel za škodu vzniklou zaměstnancům při úrazech, které utrpěli při takzvaném teambuildingu neboli akci pořádané zaměstnavatelem za účelem posílení osobních vztahů mezi zaměstnanci? K problematice se opakovaně vyjádřil Nejvyšší soud (dále také jako NS).

Průlomovým rozhodnutím je rozsudek NS ze dne 12.2.2009, sp. zn. 21 Cdo 5060/2007, uveřejněný pod číslem 115/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Ten popisuje „teambuilding“ jako intenzivní a záměrné (cílené) budování a rozvíjení pracovního potenciálu pracovních týmů. Zejména bývá kladen důraz na prohloubení motivace a vzájemné důvěry, na zlepšení výkonnosti a komunikace mezi členy pracovního kolektivu, na zlepšení týmové kreativity apod.“

V rozsudku NS ze dne 20. 11. 2012, sp. zn. Cdo 2259/2011, se pak uvádí, že není vyloučeno, aby sportovní činnost vykonávaná v rámci oficiálního programu teambuildingu byla posouzena jako plnění pracovních úkolů, a to i přesto, že se jedná o činnost, která zřejmě není výkonem pracovních povinností vyplývajících z pracovní smlouvy (ani s nimi nijak nesouvisí).

Současně však NS v rozsudku ze dne 13.10.2011, sp. zn. 21 Cdo 997/2011 zpřesnil, že naopak činnost, která nebyla součástí plánovaných aktivit team-buildingové akce a zjevně se svojí povahou blížila společnému bezcílnému pobytu majícímu povahu zaměstnavatelem placené zábavy, není v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Je tedy nutné odlišovat aktivity zaměstnanců mimo rámec organizovaného programu zaměstnavatele, ač k nim došlo v době konání teambuildingu jako celku.

NS pak v již zmíněném rozsudku ze dne 20.11.2012, sp. zn. 21 Cdo 2259/2011 dovozuje, že zaměstnavatel nemůže platně vydávat příkazy (pokyny), které by byly v rozporu s obsahem pracovní smlouvy. Zaměstnanec má tedy právo takový příkaz zaměstnavatele neuposlechnout. Ovšem, podrobí-li se mu, organizované akce se kvazi-dobrovolně zúčastní a utrpí při ní poté úraz, jeho postavení by nemělo být méně příznivé, než vykonával-li by činnost spadající do rámce druhu a místa výkonu práce podle pracovní smlouvy. Zaměstnavatel je tedy v takovém případě odpovědný za škodu způsobenou pracovním úrazem zaměstnance.

Závěr: Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech zaměstnance bude dána zpravidla tehdy, jde-li o zaměstnavatelem pořádanou akci (teambuilding), která si klade za cíl posílit interpersonální vztahy mezi zaměstnanci, jejich vzájemnou spolupráci či prohloubit jejich kvalifikaci a v rámci jejího programu dojde k úrazu zaměstnance. To vše za podmínky, že nejde o zcela dobrovolnou účast zaměstnance.

autor: Mgr. Radka Kurovcová

zdroj: epravo.cz (K otázce „teambuildingu“ z pohledu pracovního práva: Robert Divisek, advokát, Mgr. Lucie Kianková, BA, advokátní koncipientka)