Zvýšení spodní hranice škody v trestním zákoníku

Vznik škody (popřípadě prospěchu) a její výše představuje zejména u trestných činů proti majetku základní a zároveň obligatorní předpoklad pro možnost naplnění znaků skutkové podstaty vybraných trestných činů. V nejužším smyslu je škoda v trestním právu vykládána jako škoda na majetku, tedy majetková škoda v užším smyslu = škoda vzniklá tím, že byl zmenšen majetek poškozeného, nebo že nedošlo k jeho důvodně očekávanému rozmnožení (zvětšení).[1]

Výše způsobené škody při posouzení trestní odpovědnosti určuje, zda došlo, za předpokladu naplnění ostatních znaků skutkové podstaty, ke spáchání trestného činu, a pokud došlo, zda má být konkrétní protiprávní jednání právně kvalifikováno základní skutkovou podstatou, případně závažnější kvalifikovanou skutkovou podstatou, se kterou jsou zároveň spojeny přísnější sankce.

Od počátku roku 2002 český právní řád určuje škodu nikoli nepatrnou, která tvoří spodní hranici škody např. u trestného činu krádeže nebo podvodu, částkou nejméně 5.000,- Kč. Další spodní hranice škody zůstaly rovněž doposud neměnné, a to po dobu delší než osmnáct let.[2] Adekvátním obrazem ekonomického vývoje může být v tomto ohledu výše minimální mzdy/průměrné měsíční mzdy tehdy a v současnosti.

V lednu 2002 činila výše minimální měsíční mzdy částku 5.700,- Kč,[3] zatímco od 1. ledna 2020 je představována částkou 14.600,- Kč.[4] V případě průměrné měsíční mzdy, tato byla v roce 2002 ve výši 15.866,- Kč[5] a v prvním čtvrtletí letošního roku ve výši 34.077,- Kč.[6] Ačkoli výše těchto ekonomických ukazatelů prošla od roku 2002 významným navýšením, v rámci posouzení výše způsobené škody a trestní odpovědnosti nebyla tato skutečnost žádným způsobem zohledněna. Dle důvodové zprávy k návrhu zákona vede tato skutečnost ke skrytému, ale velmi citlivému zostřování trestní represe a faktické kriminalizaci jednání, jež by v roce 2001 parametry trestného činu rozhodně neměla. Zohledněna by zároveň měla být také inflace.

Zákonem č. 333/2020 Sb., dochází s účinností od 1. října 2020 ke zdvojnásobení dosavadních spodních hranic škody pro posouzení trestnosti protiprávního jednání. Nově tedy pro vyslovení viny ze spáchání trestného činu krádeže bude nutné prokázat vznik škody nejméně ve výši 10.000,- Kč v důsledku přisvojení cizí věci tím, že se jí pachatel zmocní. Škoda velkého rozsahu u nejzávažnějších majetkových trestných činů je nově stanovena částkou nejméně ve výši 10.000.000,- Kč.

Hlavním důvodem pro zvýšení spodní hranice škody v trestním řízení by měla být především skutečnost, že tato hranice má za účel reflektovat míru společenské škodlivosti daného jednání s ohledem na ekonomický vývoj ve společnosti. Zároveň by předmětná novelizace měla „ulehčit“ orgánům činným v trestním řízení a tím i státnímu rozpočtu. Výše popsanou změnu v právní úpravě lze tedy jen kvitovat.

autor: Mgr. Tomáš Kadlec

[1] PÚRY in HENDRYCH, Dušan a Josef FIALA. Právnický slovník. 3. podstatně rozš. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009. Beckovy odborné slovníky. ISBN 978-80-7400-059-1.

[2] Hranice škody v trestních předpisech jsou od roku 2002 stanoveny konstantně, a aktuálně v § 138 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., tr. zákoníku následovně: „Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5000 Kč, škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25000 Kč, větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50000 Kč, značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500000 Kč a škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5000000 Kč.“

[3] https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/minimalni-mzda.pdf.

[4] Nařízení vlády č. 347/2019 Sb.

[5]https://www.czso.cz/documents/10180/20562725/3111rr01t.pdf/f1bbd31b-aba8-4897-aae1-1b89a260ba91?version=1.0.

[6] https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-1-ctvrtleti-2020