Vymahatelnost bezdůvodného obohacení a jeho promlčení při zjištění neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru

Dle ust. § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru[1] poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr i tehdy, pokud jsou po posouzení úvěruschopnosti důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, a to absolutně. V případě soudního sporu soudy přihlížejí k této neplatnosti z úřední povinnosti i bez návrhu kterékoliv ze stran sporu.

Právě tato přísná sankce zdůrazňuje význam povinnosti poskytovatelů spotřebitelského úvěru posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr v postavení spotřebitele je jedním ze stěžejních nástrojů legislativy na ochranu spotřebitele, který slouží k dosažení cíle této regulace, a sice neposkytovat úvěr těm spotřebitelům, u nichž existují důvodné pochybnosti o jejich schopnosti dostát v budoucnu své povinnosti. Tato regulace je zakotvena jak na evropské úrovni, a to ve směrnici Evropské unie[2], tak v transpoziční národní legislativě představované především zákonem o spotřebitelském úvěru.

Problematikou se zabývala Mgr. Martina Sedlářová v článku  publikovaném na serveru e-pravo.cz ve čtvrtek 23. května.  Celé znění si můžete přečíst zde.

[1] Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice     Rady 87/102/EHS