Vertikální cenové dohody a jejich postavení v ochraně hospodářské soutěže ve vztahu ke compliance programu

Dohody o určování cen jsou z hlediska práva na ochranu hospodářské soutěže chápány jako tzv. tvrdé restriktivní dohody („hardcore cartels“), jejichž přímým nebo nepřímým předmětem je stanovení fixní či minimální ceny pro další prodej anebo fixní či minimální cenové hladiny, kterou musí kupující dodržet. Na tyto dohody se vzhledem k jejich povaze tzv. tvrdého omezení neaplikují blokové výjimky, které zákon, resp. příslušná unijní právní úprava, zná a které umožňují sjednání určitých dohod mezi soutěžiteli v rámci hospodářské soutěže a působení na trhu. V úvahu pro dohody o určování cen teoreticky připadá vynětí ze zákazu na základě čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování evropské unie a § 3 odst. 4 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. Nicméně pravděpodobnost, že dohoda o určování cen bude splňovat podmínky pro vynětí ze zákazu na evropské půdě, je na základě relativně bohaté rozhodovací praxe a současně přísnosti posuzování těchto dohod a z nich umožněných výjimek, velmi malá. Níže uvádíme drobný přehled aplikovatelných rozhodnutí, potažmo důležitých zpráv, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který je v tomto ohledu průvodcem výkladu přísnosti posuzování takových dohod.

1. Rozhodnutí ÚOHS sp. zn. S0346/2022/KD ze dne 27. dubna 2023

• společnost FAST ČR, a.s. jakožto dodavatel stanovovala pro prodej konečným spotřebitelům minimální maloobchodní ceny a kontrolovala dodržování těchto cen, tedy uzavírala a plnila se svými odběrateli zakázané dohody o přímém určování cen pro další prodej, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže – svým jednáním tak porušila zákaz dle § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže;
• ÚOHS výslovně uvedl, že: „vertikální dohody o učení minimálních cen pro další prodej typově představují závažnou formu cílových zakázaných dohod, a to na národní i unijní úrovni“ . Bez dalšího tak presumuje negativní dopad na hospodářskou soutěž;
• Zakázaná jsou pak zdánlivě doporučující cenová ujednání, která jsou vybavena pokyny nebo spojena se sankcemi motivujícími či vynucujícími dodržování těchto cen, když na tyto dohody se nevztahuje žádná bloková výjimka.

Shodně ÚOHS rozhodl v nedávné době též v obdobných věcech u společností Z-TRADE s.r.o., EURONA s.r.o., NOVIKO s.r.o., nebo jeden z nejznámějších případů společnosti TESCOMA s.r.o.

2. Zakázané dohody o určení cen pro prodej – zpráva ÚOHS

• ÚOHS uvádí, že stanovení cen pro další prodej, označované jako RPM (resale price maintenance), představuje v praxi nejčastější porušení práva hospodářské soutěže v oblasti distribučních (dodavatelsko-odběratelských) vztahů. Dodavatel stanovením konkrétních (zpravidla vyšších) cen znemožňuje prodejcům nabídnout zákazníkům zboží za nižší ceny. Za zakázaná jsou pak považována rovněž doporučující cenová ujednání, která jsou však spojena se sankcemi (např. ve formě zastavení dodávek dotčeného zboží či ukončení spolupráce) zavazujícími či motivujícími smluvní partnery dodržovat doporučené ceny pro další prodej. Doporučené ceny také nesmějí být doprovázeny ústními nebo písemnými pokyny anebo instrukcemi, popř. jinými závaznými opatřeními prosazujícími skrytý zájem prodejce anebo výrobce na dodržování doporučených cen jejich odběrateli při dalším prodeji, či dokonce provázeny přímo negativními důsledky při jejich nedodržování. Rovněž poskytování slev nebo jiných výhod odběratelům v případě, že budou dodržovat stanovené doporučené prodejní ceny zboží, je třeba považovat za nepřímé určování cen, které je zakázáno.

3. Tiskové oddělení ÚOHS – zpráva č. 23/113 ze dne 15. 08. 2023

• dodavatelé mají možnost stanovit svým odběratelům/prodejcům doporučené maloobchodní ceny, nesmí se však jednat o stanovení pevné nebo minimální ceny, protože poté dochází k omezení konkurence mezi maloobchodními prodejci, kteří nemohou o zákazníka soutěžit prostřednictvím ceny.

4. Předseda ÚOHS Petr Mlsna poskytl stejné vyjádření jako je uvedeno výše, tentokrát k uložení pokuty společnosti Tescoma za to, že déle než pět let určovala svým odběratelům minimální maloobchodní ceny.

 Rozhodnutí Soudního dvora ve věci Pronuptia de Paris GmbH v. Pronuptia de Paris Irmgard Schillgalis [1986] ECR 353 ze dne 28. ledna 1986

• přestože se jedná již o relativně starší rozhodnutí, představuje zásadní rozhodnutí v oblasti dohod o určování cen pro další prodej, když SDEU dospěl ve věci k závěru, že smluvní ustanovení bránící uživateli franšízy samostatně stanovovat své ceny je omezením soutěžního prostředí a tudíž nezákonné. Dané rozhodnutí je pak dále rozvíjeno novějšími.

6. Rozhodnutí SDEU ve věci Super Bock ze dne 29. června 2023

• SDEU uvádí, že podle něj lze existenci zakázané dohody o cenách dovozovat na základě následujících indicií:
  • 1) dodavatel sdílí s distributory maloobchodní ceny (povinné či doporučené)
  • 2) sleduje, zda distributoři dodržují pravidla, případně uplatňuje sankce
  • 3) distributoři dodržují ceny pro další prodej stanovené či doporučené.

Závěrem tak lze shrnout, že mezi:

• zakázané vertikální cenové dohody patří určení minimální prodejní ceny bez dalšího a její zdánlivé doporučení vybavené pokyny nebo spojené se sankcemi motivujícími či vynucujícími dodržování těchto cen. Takové stanovování je tak nepřípustné zcela;
• dovolené vertikální cenové dohody bychom mohli řadit doporučení prodejní maloobchodní ceny a maximální prodejní ceny, které však nesmějí být doprovázeny dalšími pokyny nebo opatřeními, jež mají za cíl dodržování doporučených cen odběrateli při dalším prodeji a současně by ani nemělo být sledováno, zda jsou taková doporučení dodržována. Tyto dovolené dohody jsou však vysoce nebezpečné a komplikované pro jasné stanovení, a hranice pro určení, zda je taková dohoda ještě stále dovolená je velice tenká.

Nad výše uvedené pak lze pouze uvést doporučení vycházející z aktuální rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, když tento při výpočtu pokut ve výše uvedených případech vzal v potaz, že soutěžitelé buď dobrovolně ukončili protisoutěžní jednání ihned po provedení místního šetření, sami realizovali nápravná opatření a informovali své odběratele, že si mohou určovat prodejní ceny podle svého uvážení a že sdělované doporučené prodejní ceny představují pouhé nezávazné doporučení, jakož i významně zohlednil compliance program soutěžitelů, který byl ve společnosti zaveden. Compliance program tak je účinný instrument, který může předcházet uložení samotné pokuty, potažmo následně přispět k jejímu zásadnímu snížení. Máte ve Vaší společnosti zaveden účinný Compliance program? Neváhejte se na nás obrátit, rádi Vás problematikou compliance programů, a to i z pohledu soutěžního či trestního práva, provedeme.