Veřejný pořádek a dobré mravy označení – případ Pablo Escobar

Veřejný pořádek a dobré mravy

Za účelem sbližování praxe evropských úřadů průmyslového vlastnictví týkající se ochranných známek s cílem zajistit jednotný výklad pojmů veřejný pořádek a dobré mravy a stanovit společná kritéria pro posouzení toho, zda je dané označení v rozporu s oběma či některým z nich, bylo vytvořeno společné prohlášení CP14[1]. Veřejný pořádek je dle zde definován jako soubor základních norem, mezi které patří lidská důstojnost, svoboda, rovnost, solidarita, demokracie, právní stát a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Pojem dobré mravy, je charakterizován jako základní morální hodnoty a normy, které společnost momentálně akceptuje. Hraje zde tedy roli nejen čas, ale také vymezení dotčené společnosti.

Případ „Pablo Escobar“

Příkladem recentního rozhodnutí, kde stěžejní roli hrála právě definice dotčené, tedy relevantní, společnosti, je rozsudek Tribunálu ve věci T‑255/23 ze dne 17.7.2024[2]:

společnost Escobar Inc. podala dne 30. 9. 2021 přihlášku slovní ochranné známky „Pablo Escobar“ u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále „EUIPO“). Přihlašované označení se vztahovalo na výrobky a služby ve třídách 3, 5, 9, 10, 12 až 16, 18, 20, 21, 24 až 26 a 28 až 45. Jednalo se tedy o poměrně širokou škálu, která zahrnovala zboží od vůní, sklenic, erotických hraček, paruk, hudebních nástrojů, nábytku, alkoholických nápojů až například po letadla či střelné zbraně.

EUIPO přihlášku zamítlo s odůvodněním, že přihlašovaná ochranná známka je v rozporu s veřejným pořádkem a obecně přijímanými morálními zásadami. Proti tomuto rozhodnutí podal přihlašovatel odvolání, v němž argumentoval tím, že je potřeba zjistit jaký význam přikládá označení společnost a jak ji tato ve své všeobecnosti vnímá.

V odůvodnění odvolání poukázal rovněž na to, že se Pablo Escobar díky skutkům konaným pro chudé kolumbijské obyvatelstvo stal symbolickou a až mýtickou postavou v mainstreamové popkultuře jako například Robin Hood, Bonnie and Clyde, Che Guevara nebo Al Capone, jejichž jména, ač byla do jisté míry rovněž spojena s kriminálními činy, byla v minulosti zapsána jako ochranné známky. Přihlašovatel rovněž neváhal zdůraznit, že Escobar byl za svého života přezdíván „Robinem Hoodem Kolumbie“.

Vymezení dotčené společnosti

Tribunál se ve svém rozsudku nejprve zabýval otázkou definice dotčené společnosti – tedy veřejnosti, na kterou bude přihlašované označení působit a dospěl k závěru, že za takovou je nutno považovat nejen veřejnost, pro niž jsou služby určeny, ale také všechny osoby, které, aniž by se jich tyto výrobky a služby týkaly, se s nimi mohou setkat v rámci každodenního života[3], a to s důrazem zejména na španělskou veřejnost, která je s osobou Escobara, s ohledem na historické vazby mezi Španělskem a Kolumbií, nejvíce obeznámena.

Tribunál se zde ztotožnil se závěry pátého odvolacího senátu EUIPO, když konstatoval, že nezanedbatelná část relevantní španělské veřejnosti by si přihlašovanou ochrannou známku spojovala s Pablo Escobarem, drogovým magnátem a narkobaronem, který založil a byl jediným vůdcem Medelínského kartelu a zločiny mu připisovanými, které moderní společnost považuje za nepřijatelné pro fundamentální rozpor s uznávanými etickými a morálními zásadami nejen ve Španělsku, ale i ve všech členských států EU.

Přestože se najde část obyvatelstva, která by jeho osobu mohla vnímat v pozitivním světle (převážně tady mluvíme o chudém kolumbijském obyvatelstvu), majoritní částí dotčené společnosti by přihlašovaná ochranná známka mohla být vnímána jako vysoce urážlivá nebo šokující a jako omluva zločinu a bagatelizace utrpení způsobeného tisícům lidí zabitých nebo zraněných medellínským kartelem, jehož předpokládaným vůdcem byl Pablo Escobar. Tedy optikou zásadně  v rozporu s nedělitelnými a univerzálními hodnotami, na nichž je založena Evropská unie - lidskou důstojností, svobodou, rovností a solidaritou, se zásadami demokracie a právního státu a s právem na život a tělesnou integritu. Tribunál se rovněž vypořádal s námitkou presumpce neviny, když zdůraznil, že ačkoliv Pablo Escobar nebyl nikdy oficiálně odsouzen, je veřejností vnímám jako symbol organizovaného zločinu, který způsobil velké utrpení mnoha lidem.

Tribunál konečně poukázal na to, že namítaná označení jako Al Capone a další, následně buď zanikly, nebo byly zrušeny. Zdůraznil zde, že zákonnost rozhodnutí je potřeba posuzovat na základě nařízení[4] a nikoliv předchozí rozhodovací praxe.

Zamítnutí zápisu této slovní ochranné známky proto potvrdil,  a to s odkazem na článek 7 odst. 1 písm. f) nařízení o ochranné známce EU 2017/1001, neboť se ztotožnil se závěrem pátého odvolacího senátu EUIPO, že označení Pablo Escobar není v souladu veřejným pořádkem a dobrými mravy.

Rozhodnutí tak představuje další vodítko nejen pro přihlašování ochranných známek spojených se jménem veřejně, byť nechvalně, známé postavy optikou přípustnosti z hlediska veřejného pořádku a dobrých mravů, ale rovněž cenný příklad aplikace problematiky dotčené společnosti v praxi.  

 

[1] Společné prohlášení o společné praxi týkající se ochranných známek, které jsou v rozporu s veřejným pořádkem nebo s dobrými mravy.  

Dostupné zde:

https://upv.gov.cz/files/uploads/PDF_Dokumenty/oz_pdf/cc/CP14_oz_rozpor-s-dobrymi-mravy.pdf

[2] Escobar Inc. V European Union Intellectual Property Office (EUIPO)

[3] Zde odkázal na starší judikaturu: La Mafia SE SIENTA A LA MESA, T‑1/17

[4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)  2017/1001 ochranné známce EU