Uzavření dohody o vině a trestu v průběhu odvolacího řízení
Dohoda o vině a trestu, jako jeden z alternativních způsobů řešení trestních věcí, byla do našeho právního řádu zakotvena novelou trestního řádu, a to zákonem č. 193/2012 Sb. Nárůst popularity tohoto institutu s sebou nese řadu otázek, na které dosud soudní praxe, ani odborná literatura nedokázaly odpovědět. Jednou z nich je také ne/možnost uzavření dohody o vině a trestu v průběhu odvolacího řízení.
Cílem tohoto článku je poukázat na skutečnost, že problematika uzavření dohody o vině a trestu v odvolacím řízení je mnohem složitější a pokusit se odpovědět na otázku, zda je možné ji uzavřít až v průběhu odvolacího řízení.
Dohoda o vině a trestu je dohodou mezi státním zástupcem a obviněným (v kontextu tohoto článku pojem obviněný zahrnuje i obžalovaného), za současného zohlednění zájmů poškozeného, o způsobu ukončení trestní věci.[1] Obsahem dohody o vině a trestu je prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán, čímž se vzdává práva na projednání věci před soudem výměnou za mírnější trest.[2] Dohodu o vině a trestu musí schválit soud.
V článku nebudou rozebírány podmínky, konkrétní postup při sjednávání dohody o vině a trestu či vyvažování zásahu uzavřené dohody o vině a trestu do principu materiální pravdy, když toto není jeho předmětem. Ostatně k této problematice existuje bohatá literatura.
Pro účely tohoto článku je stěžejní určení hlavního smyslu a účelu institutu dohody o vině a trestu. Primárním důvodem pro zavedení tohoto institutu byla snaha o zrychlení trestního řízení, když zákonodárce dlouhodobě považuje rychlost trestního řízení za jednu za jednu z výrazných slabin.[3] Sjednání dohody o vině a trestu vede ke zkrácení a zefektivnění trestního procesu, jelikož v případě uzavření dohody o vině a trestu se upouští od dalšího dokazování, které tvoří stěžejní a časově mnohdy také nejnáročnější část trestního procesu. Konečně uzavření dohody o vině a trestu vede k úspoře prostředků vynakládaných jak státem, tak obviněným, na vedení trestního řízení. Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil se vyjádřil tak, že hlavní filozofií dohody o vině a trestu je úspora peněz daňových poplatníků[4].
Článek JUDr. Lenky Příkazské a Mgr. Vojtěcha Hermanna byl publikován na serveru e-pravo.cz ve čtvrtek 13. června 2024. Celé znění si můžete přečíst zde.
[1] ŠÁMAL, Pavel. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 2260[2] Nejvyšší státní zastupitelství: Metodika k postupu státních zástupců při sjednávání dohod o vině a trestu. 27.1.2023, sp. zn. 1 SL 111/2022, s. 1[3] ŠÁMAL, Pavel. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 2260[4] LOBOTKA, Andrej. DOHODA O VINĚ A TRESTU A JEJÍ VZTAH K ÚČELU TRESTU. Právní rozhledy. Praha: C. H. Beck, roč. 2012, č. 19, s. 674
Zdroje
Fotogalerie
