Pozdní uplatnění smluvní pokuty jako podstatná změna závazku

Nejvyšší správní soud („NSS“) ve svém nedávném rozsudku ze dne 30. 3. 2023, čj. 8 Afs 157/2021-35 („Rozhodnutí“) posuzoval otázku, zda samotné neuplatnění smluvní pokuty může či nemůže být změnou závazku dle § 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění („ZZVZ“). Na úvod je vhodné pro zadavatele i uvést, že celá situace byla posuzována proto, že z důvodu porušení pravidel ZZVZ došlo opatřením Centra pro regionální rozvoj České republiky k finanční opravě dotace, proti čemuž se následně zadavatel (město Stochov) bránil soudní cestou. Byť byla celá skutková situace prezentovaná v Rozhodnutí poměrně zajímavá (zadavatel – konkrétně rada města schválila technologickou odstávku provádění díla a zároveň odsouhlasila, že po dobu této odstávky nebude vůči dodavateli uplatňována smluvní pokuta, plynoucí z nedodržení termínu dokončení díla – ze strany NSS tak bylo i posuzováno, zda se zadavatel smluvních pokut vzdal či nikoliv), rád bych se v tomto příspěvku jen stručně zaměřil na obecné závěry, ke kterým NSS dospěl a které jsou pro zadavatele zásadní při jejich postupech. NSS tak v Rozhodnutí uzavírá, že:

• při posuzování, zda došlo ke změně závazku, je nutné srovnat stav, který plynul ze zadávacích podmínek, a který mohli potenciální dodavatelé na základě těchto podmínek oprávněně očekávat, se skutečným průběhem zakázky;
• stanoví-li zadavatel v zadávací dokumentaci termín provedení díla, který utvrdí smluvní pokutou, zvažují potenciální dodavatelé před podáním nabídky, zda budou schopni ve stanovené době dílo provést mj. i s ohledem na smluvní pokutu;
• pokud následně zadavatel smluvní pokutu po vybraném dodavateli nepožaduje, jedná podstatně odlišně, než plynulo ze zadávacích podmínek;
• i pokud se ji nakonec rozhodne uplatnit, ale učiní tak s velkým časovým odstupem, byť před promlčením nároků, znamená to, že dodavatel smluvní pokutu musí hradit podstatně později, než plynulo ze zadávacích podmínek (zde NSS rozebírá i praktické dopady i s ohledem na hodnotu peněz v čase a dopady toho – stejně jako z hlediska očekávání a možností dodavatelů – když zadavatel smluvní pokutu uplatňuje až s velkým časovým odstupem);
• takový faktický postup zadavatele (dlouhodobé neuplatnění smluvní pokuty, na kterou má zadavatel nárok) pak může představovat podstatnou změnu závazku dle § 222 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek.

Výše prezentované závěry nelze dle NSS zobecnit tak, že by jakékoliv okamžité neuplatnění práva zadavatele představovalo vždy podstatnou změnu závazku, ale v každém jednotlivém případě je potřeba hodnotit veškeré skutkové okolnosti daného případu. Důvodem přiměřeného zdržení neuplatnění smluvní pokuty může dle NSS být například to, že zadavatel nároky zatím vyhodnocuje, že jsou nároky nejisté či sporné, že k nim zadavatel shromažďuje důkazy, že zadavatel vede s dodavatelem jednání o úhradě či jiném vypořádání těchto nároků a tak podobně. Zadavatelům lze tak závěrem doporučit obezřetnost při stanovování zadávacích podmínek (zejména obchodních podmínek), stejně jako při následném postupu po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. autor: Mgr. Milan Jelínek