Obchodní podmínky nejsou tabu

V naší advokátní praxi se opakovaně setkáváme s nesprávným výkladem závěru nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11, a to bohužel i v soudních rozhodnutích. Uvedený judikát je nesprávně interpretován jako absolutní zákaz umístění ustanovení o smluvní pokutě nebo rozhodčí doložce do obchodních podmínek. Setkali jsme se dokonce s případem, kdy ujednání o ceně služby v příloze smlouvy nazvané Ceník označil soud za neplatné pouze proto, že nebylo umístěno v textu hlavní smlouvy. Jak ukazuje navazující judikatura Nejvyššího soudu tyto závěry jsou zcela nesprávné.

Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 totiž nestanoví, že ujednání v obchodních podmínkách jsou pro spotřebitele překvapivá a nesrozumitelná a tedy - bez dalšího - neplatná jen a právě proto, že jsou umístěna v příloze smlouvy, a nikoliv v textu smlouvy hlavní. Nález pouze vymezuje omezující podmínky, za kterých lze ujednání v obchodních podmínkách považovat za platné. Těmito podmínkami jsou:

• včleňovací klauzule (tj. ujednání o tom, že součástí smlouvy jsou i ustanovení obchodních podmínek) nesmí být drobným písmem a graficky umístěna tak, aby ji spotřebitel snadno přehlédl,
• včleňovací klauzule by měla odkazovat na konkrétní dokument a případně i na konkrétní ustanovení, pokud přílohu smlouvy tvoří více dokumentů nebo pokud je předmětné ujednání, např. o smluvní pokutě, obsaženo na více místech jedné či více příloh,
• obchodní podmínky musí být spotřebiteli známy, nepostačuje pouze podpis spotřebitele pod včleňovací klauzulí ve smlouvě (důkazní břemeno o tom, že spotřebitel byl seznámen s obchodními podmínkami, leží na podnikateli),
• ustanovení v obchodních podmínkách musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být výrazně menší než okolní text a logicky by měla být umístěna v oddílech tak, aby nebylo jejich umístění pro spotřebitele překvapivé nebo nevzbuzovalo dojem nepodstatného charakteru,
• v celkovém náhledu musí být respektována zásada poctivosti, tj. jako celek musí být obchodní podmínky přehledné, jasně formulované, čitelné a srozumitelné a nesmí budit zdání, že se podnikatel snaží ujednání pro spotřebitele nevýhodná skrýt.

Tyto závěry lze vyčíst z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, který výslovně konstatoval, že ujednání sjednané v podmínkách, které jsou součástí smlouvy, nelze bez dalšího považovat za neplatné. Pro stručnost odkazujeme na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.7.2016, sp. zn. 33 Cdo 5688/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2017, sp. zn. 32 Cdo 86/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.3.2018, sp. zn. 33 ICdo 45/2017, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.4.2018, sp. zn. 33 Cdo 961/2017.

Za naši advokátní kancelář doporučujeme, aby obchodní podmínky byly vždy spotřebiteli předloženy současně s textem smlouvy hlavní a aby svým podpisem stvrdil v závěru obchodních podmínek, že se s nimi seznámil. V případě, že mají být obchodní podmínky jednostranně měněny v průběhu trvání smluvního vztahu, pak musí být tato možnost výslovně sjednána v textu smlouvy hlavní a musí být dodrženy podmínky ustanovení § 1752 občanského zákoníku a ustanovení o ochraně spotřebitele. Tzn. zejména sjednat alespoň rámcově, v jakém rozsahu mohou být podmínky měněny a jakým způsobem budou změny spotřebiteli oznamovány s tím, že vždy musí být spotřebiteli dána možnost a lhůta k tomu, aby v případě nesouhlasu s novými podmínkami, od smlouvy odstoupil. Důkazní břemeno o dodržení sjednaného způsobu oznámení změn a poskytnutí lhůty vždy leží na straně podnikatele.

Mgr. Martina Sedlářová, advokátka