Novela insolvenčního zákona: Co přinesly změny od 1. října 2024?

Dne 28.5.2024 jsme Vám přinesli článek zabývající novelou zákona č. 182/2006 Sb. zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Článek se zaměřoval na ty nejzásadnější a nejdiskutovanější změny, které novela měla přinést, a to zejména zkrácení doby oddlužení z dosavadních pěti let na tři roky a odstranění fixní hranice míry uspokojení pohledávek.

Hlavní změny v novele insolvenčního zákona

Jelikož již známe finální podobu novely insolvenčního zákona (zákon č. 252/2024 Sb.), je potřeba se zaměřit na další, neprávem opomíjené změny, které novela přináší a které se do jisté míry snaží vyvážit výše zmíněné. Novela insolvenčního zákona přináší řadu úprav v oblasti posílení dohledu insolvenčního soudu a insolvenčního správce nad plněním povinností dlužníka, jakož i prodloužení doby, po kterou dlužník nemůže opětovně vstoupit do oddlužení. 

Pravidla pro příjmy a majetkové poměry dlužníka

Předpokládaná míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů se bude posuzovat s ohledem na schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka, tedy s ohledem na adekvátní příjem dlužníka. Adekvátní příjem představuje příjem dlužníka, jakého by při přihlédnutí k individuálním okolnostem (vzdělání, délka praxe, věk, v jakém bydlí regionu atd.) každého případu měl dlužník dosahovat. Již by se tak nemělo stávat, že vysokoškolsky vzdělaný dlužník bydlící v Praze disponuje příjmem ve výši minimální mzdy. S ohledem na adekvátní příjem dlužníka, tak mohou nastat situace, kdy insolvenční soud vyhodnotí majetkové schopnosti a možnosti dlužníka jako dostatečné k tomu, aby uspokojil více než 30 % pohledávek svých věřitelů.

Dlužníkovi, kterému bylo pravomocným rozhodnutím insolvenčního soudu přiznáno osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny, nebude umožněno vstoupit do dalšího oddlužení dříve než za 12 let, namísto dosavadních 10 let. Zároveň nebude možné, aby dlužník využil tříleté doby oddlužení dříve než za 20 let od pravomocného osvobození od placení pohledávek. Jestliže dlužník opětovně vstoupí do oddlužení v období 12-20 let od pravomocného osvobození od placení pohledávek, bude v takovém případě činit doba oddlužení 5 let.

Změny v procesu oddlužení

Patrně tou nejzásadnější změnou insolvenčního zákona, která posílí dohledovou činnost insolvenčního soudu a insolvenčního správce je možnost insolvenčního správce vyžádat si informace o příjmové stránce dlužníka přímo od zaměstnavatele. Zároveň zaměstnavatelé dlužníka a poskytovatelé úvěrů musí insolvenčnímu správci poskytovat součinnost a předkládat dokumenty, které insolvenční správce vyžádá. Na posílení dohledových kompetencí insolvenčního správce navazuje povinnost insolvenčního správce vyhotovit zprávu o průběhu insolvenčního řízení jednou za 3 měsíce, namísto současných 6 měsíců. Dlužník bude ve stejném intervalu podávat zprávy o svých příjmech, pokud insolvenční soud neurčí delší interval.

Nové požadavky na dlužníky

Novela insolvenčního zákona klade nové požadavky také na samotného dlužníka. Např. v případě, že dojde k poklesu příjmů dlužníka, může insolvenční správce požádat dlužníka o vysvětlení a sdělení, jaké kroky podniknul za účelem zajištění adekvátního příjmu. V případě, že dlužník přijde o zaměstnání a nepožádá do 15 dnů o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání nebo bude sankčně z této evidence vyřazen, uplatní se vyvratitelná domněnka, že dlužník neplní povinnost usilovat o získání příjmu. Pakliže dlužník řádně neplní své povinnosti, může insolvenční soud zrušit oddlužení - v tomto ohledu novela insolvenčního zákona nepřináší nic nového. Nově však může insolvenční soud namísto zrušení oddlužení prodloužit dobu oddlužení, a to o počet měsíců, ve kterých dlužník neplnil podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení. Průběh oddlužení lze prodloužit maximálně o 12 měsíců, z důvodu hodného zvláštního zřetele lze prodloužit průběh oddlužení o dalších 6 měsíců.

Změny v exekučním řízení

Konečně nesmíme opomenout zásadní změnu exekučního řízení, kterou zákon č. 252/2024 Sb. přináší a která je velmi úzce provázána s insolvenčním řízením. Dle novely zákona č. 119/2001 Sb., zákon, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí se budou dlužníkům, proti kterým jsou vedena více jak čtyři exekuční řízení srážet vyšší srážky ze mzdy (dvě třetiny z čisté mzdy, jako v případě přednostních pohledávek). Tato změna má motivovat dlužníky, aby na sebe podali dlužnický insolvenční návrh a řešili tak svou situaci komplexně v rámci jediného insolvenčního řízení.

Dopad novely insolvenčního zákona

Ze shora uvedeného vyplývá, že novela insolvenčního zákona není jednostranným zvýhodněním dlužníků na úkor věřitelů, jak se její odprůci snaží prezentovat. Je nepochybné, že novela zpřísňuje podmínky pro vstup dlužníka do oddlužení a zároveň  klade nové povinnosti na dlužníka, které v průběhu oddlužení musí plnit. Pro případ, že tak nebude činit, byly insolvenčnímu soudu poskytnuty dostatečné nástroje, aby dlužníka k plnění povinností a podmínek oddlužení motivoval. Esenciální bude kontrolní, resp. dohledová role insolvenčního správce a insolvenčního soudu, jelikož pravomoci insolvenčního soudu a insolvenčního správce v této oblasti byly zásadně posíleny.

Insolvenční řízení zahájená po 30.9.2024 naznačí, zdali novela insolvenčního zákona opravdu přispěje k rychlejšímu zapojení dlužníků do běžného života bez dluhů a zamezí nepoctivým dlužníkům zneužívat institutu oddlužení nebo pouze povede k oslabení postavení a uspokojení pohledávek věřitelů.