Nejvyšší soud a přiměřenost smluvní pokuty: nové rozhodnutí shrnuje dosavadní praxi

Před časem jsme Vás informovali o přelomovému rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, který přinesl změnu v posuzování přiměřenosti smluvní pokuty ve smyslu ust. § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“). 

Ve světle výše uvedeného přichází rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2024, sp. zn. 33 Cdo 140/2024, který de facto shrnuje dosavadní rozhodovací praxi dovolacího soudu týkající se postupu při posuzování přiměřenosti výše smluvní pokuty, a to včetně způsobu vznesení příslušného návrhu ve smyslu ust. § 2051 OZ. Nejvyšší soud se v této věci rovněž zabýval otázkou časových účinků svých nových rozhodnutí na probíhající soudní řízení.

Návrh dlužníka na snížení smluvní pokuty

Za návrh na snížení nepřiměřné vysoké smluvní pokuty ve smyslu ustanovení § 2051 OZ lze dle dosavadní judikatorní praxe považovat i procesní úkon (námitku) dlužníka, ze kterého vyplývá, že dlužník považuje výši smluvní pokuty za nepřiměřenou a z tohoto důvodu žádá o (byť jen částečné) zamítnutí žaloby. Není proto nutné, aby dlužník výslovně žádal soud o snížení výše smluvní pokuty ve smyslu ust. § 2051 OZ.

Naproti tomu, pouhé popření právního základu nároku na smluvní pokutu nelze považovat za návrh na snížení smluvní pokuty ve smyslu ust. § 2051 OZ.

Přiměřenost výše smluvní pokuty

Nejvyšší soud dále s odkazem na rozsudek ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 aplikoval postup při posouzení přiměřenosti výše smluvní pokuty ve smyslu § 2051 OZ.

Nejprve je nutné, aby soud zjistil, jakou funkci smluvní pokuta plní. Následnou úlohou soudu je zaměření se na konkrétní okolnosti s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Soud by měl vzít v potaz veškeré okolnosti posuzovaného případu, které zahrnují:

• okolnosti známé při sjednávání smluvní pokuty,
• okolnosti při porušení smluvní povinnosti a
• následné okolnosti, které mají v porušení smluvní povinnosti původ (a byly-li v době porušení smluvní povinnosti předvídatelné).

Následně soud vyhodnotí, zda je výše smluvní pokuty přiměřená, a to vzhledem k zájmům věřitele chráněným smluvní pokutou, které však byly zasaženy porušením smluvních povinností.

V případě, že soud na základě výše uvedeného postupu dospěje k závěru, že smluvní pokuta je nepřiměřená, sníží smluvní pokutu (na přiměřenou výši) se zřetelem k její funkci a současně s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Soud je v této souvislosti limitován výší škody způsobené porušením povinnosti (tj. na kterou se vztahuje smluvní pokuta), a to do doby příslušného rozhodnutí.

Časové účinky nových rozhodnutí 

V rámci řízení, které bylo předmětem rozsudku ze dne 11. 11. 2024, sp. zn. 33 Cdo 140/2024, odvolací soud odmítl převzít závěry obsažené v již zmiňovaném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, a to s odůvodněním, že k vyhlášení tohoto rozsudku došlo až poté, co nastaly účinky koncentrace probíhajícího řízení.

Nejvyšší soud v této souvislosti zdůraznil, že při řešení otázky časových účinků rozhodnutí je nutné vycházet z tzv. principu incidentní retrospektivy nových právních názorů. To znamená, že takto nově vyvstalé právní názory by měly být aplikovány nejen na všechna probíhající, nýbrž i na budoucí soudní řízení. V opačném případě by byl ohrožen princip rovnosti, jež představuje jednu ze stěžejních zásad spravedlivého procesu.

Výjimky z uvedeného principu jsou důvodné pouze ve specifických případech, kdy převládá intenzivnější zájem na ochraně legitimního očekávání a důvěry adresátů právních norem ve stabilitu právního řádu.

Dále by Vás mohlo zajímat:

Pozdní uplatnění smluvní pokuty jako podstatná změna závazku

Sjednané plnění vs. poskytnuté plnění ve vztahu k neúměrnému zkrácení

Holdingové společnosti a daňová optimalizace: klíčové rozhodnutí NSS