Náhrada nákladů diskriminačního sporu:  Kdy ji platí oběť a kdy diskriminující?

Náhrada nákladů řízení by měla jít v pochybnostech k tíži osoby diskriminující, nikoli osoby diskriminované.

Vítěz bere vše ?

Ustanovení § 142 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád zakotvuje zásadu úspěchu ve věci, dle které platí, že ,,vítěz bere vše“. Tato zásada zakládá povinnost ve sporu neúspěšnému nahradit nejen protistraně veškeré náklady řízení, které ji vznikly, ale zaplatit i náklady řízení státu a případným vedlejším účastníkům, kteří úspěšného účastníka v řízení podporovali.

Pokud však účastník není úspěšný v celé věci, ale jen její části, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V případě, že je úspěch obou stran stejný, vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

Diskriminace v průběhu výběrového řízení

Ústavní soud řešil ústavní stížnost stěžovatelky – ženy, která tvrdila, že byla diskriminována na základě pohlaví.  Stěžovatelka se účastnila výběrového řízení na pozici finančního ředitele, uspěla v něm a byla hodnocena jako vhodná kandidátka. Do dalšího kola výběrového řízení však již nebyla přizvána, podmínky  výběrového řízení byly v tomto kole zmírněny a na obsazovanou pozici byl vybrán jiný kandidát – muž.

Stěžovatelka se původní žalobou po vedlejší účastnici (žalované) domáhala:

• uzavření pracovní smlouvy (odstranění následků diskriminačního jednání nahrazením projevu vůle zaměstnavatele – vedlejšího účastníka)
• veřejné omluvy v tisku
• zaplacení náhrady nemajetkové újmy v penězích ve výši 1.000.000 Kč.

Věc byla posuzována ještě dle zákona č. 65/1965, zákoník práce, ve znění účinném do 31. 12. 2006. Obecné soudy ve věci rozhodovaly opakovaně, a to včetně Nejvyššího soudu.

Průběh kauzy

Obvodní soud stěžovatelce přiznal nárok na omluvu, ve zbytku žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Městský soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Nejvyšší soud v části týkající se náhrady nemajetkové újmy v penězích a ve výrocích o nákladech řízení rozsudky obvodního i městského soudu zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Obvodní soud nato stěžovatelce přiznal náhradu nemajetkové újmy ve výši 150.000 Kč a uložil ji povinnost zaplatit náklady řízení dle úspěchu ve věci, tedy dle dvou třetin. Proti tomuto rozhodnutí se stěžovatelka odvolala a městský soud změnil rozsudek obvodního soud tak, že stěžovatelce přiznal dalších 150.000 Kč a rozhodl, že každý z účastníků si nese své náklady. Při rozhodování vyšel z toho, že předmětem řízení byly dva nároky a stěžovatelka byla ve sporu úspěšná z jedné poloviny (s nárokem na náhradu nemajetkové újmy, nikoli s nárokem na odstranění následků diskriminačního jednání), takže si obě strany sporu nesou své náklady, kromě odvolacího řízení, v němž byla stěžovatelka úspěšná.

Náklady dvacetiletého soudního sporu

Stěžovatelka se sice vedle veřejné omluvy dočkala i náhrady nemajetkové újmy ve výši 300.000 Kč, ale měla povinnost zaplatit náklady řízení ve výši cca 330.000 Kč. Po téměř dvacetiletém soudním sporu se stěžovatelka domohla finančního zadostiučinění, avšak to by nepokrylo ani soudem uložené náklady řízení. Na základě tohoto podala stěžovatelka ústavní stížnost, ve které mj. zpochybnila právě výrok o nákladech řízení, jelikož byla ve sporu v klíčové otázce diskriminace úspěšná.

Třetí senát Ústavního soudu stěžovatelce vyhověl a nákladové výroky napadeného rozsudku zrušil pro porušení práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Došel k závěru, že výrok o nákladech řízení by neměl být v extrémním rozporu s principy spravedlnosti.

Závěr

Náhrada nákladů řízení by v pochybnostech měla jít k tíži osoby diskriminující, nikoli osoby diskriminované, a to z prostého důvodu - aby oběti diskriminačního jednání nebyly odrazeny od domáhání se soudní ochrany dle čl. 36 odst. 1 LZPS.

Dále by vás mohlo zajímat:

Změny v oblasti zaručené mzdy

Přinese flexibilní novela pružnost na trhu práce?

Povinnost registrace dohod o provedení práce pro zaměstnavatele

Získá pracovník svou odměnu za práci? Aneb ručení dodavatele za mzdy