K poskytování informací o platu zaměstnanců aneb „můžu vědět kolik bere Jiřka na úřadu?“

23 stěžovatelů se ústavní stížností domáhalo, aby Ústavní soud zakázal statutárnímu městu Zlín pokračovat v poskytování adresných osobních údajů o platech a odměnách stěžovatelů, jakožto bývalých či současných vedoucích zaměstnanců magistrátu města Zlín. ÚS pak ve svém nálezu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV ÚS 1378/16 této ústavní stížnosti zcela vyhověl. Znamená to tedy, že již nemohu žádat o poskytnutí informace o platu úředníků či politiků?

ÚS se zabýval stížností stěžovatelů, jejichž platy a odměny poskytl magistrát města Zlín spolku Právo ve veřejném zájmu, z.s. na základě jejich žádosti o poskytnutí informace dle ust. § 8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Magistrát žádosti zprvu vyhověl tak, že poskytl požadované informace pouze v anonymizované podobě. Nicméně po odvolání žadatelů byl v důsledku rozhodnutí nadřízených orgánů odvolávajících se na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který ve svém rozsudku ze dne 22. 10. 2014 č. j. 8 As 55/2012-62, stanovil, že platy vrcholných úředníků se veřejnosti poskytují, nucen poskytnout informace v plném znění, tedy i s osobními údaji stěžovatelů. Stěžovatelé pak svou ústavní stížností požadovali, aby město Zlín nadále tyto informace neposkytovalo.

ÚS se tak musel popasovat se soubojem dvou základních lidských práv, a to práva zakotveného v čl. 10 Listiny základních práv a svobod, zaručující právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života a před shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů versus práva zakotveného v čl. 17 Listiny, zaručující svobodu projevu a právo na informace. ÚS, jak je jeho dobrým zvykem, nestanovil přímo, které z těchto práv má mít obecně přednost, nýbrž šalamounsky konstatoval, že vždy bude záležet na konkrétních okolnostech případu. Přitom však stanovil, že povinná osoba – v našem případě magistrát města Zlín – může odmítnou poskytnout žadateli informace o platu a odměnách zaměstnance vyžádané na základě ust. § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím, pokud nejsou splněny všechny tyto podmínky:

a) účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu;

b) informace samotná se týká veřejného zájmu;

c) žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. "společenského hlídacího psa";

d) informace existuje a je dostupná.

V případě, kdy výše stanovené podmínky nebudou naplněny, může povinný subjekt odmítnout poskytnout informace a zároveň tak neporuší svou povinnost tyto poskytnout. Dojde tak ke zvýhodnění konkrétního zaměstnance a pomyslný souboj výše uvedených práv tak vyhraje jeho právo na soukromí nad právem žadatele na informace.

Na závěr lze tedy říci, že informace o platech a odměnách jsou povinné subjekty nadále povinny na základě žádosti dle ust. § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím poskytovat, nicméně v konkrétním případě, kdy žadatel se svou žádostí nenaplní podmínky stanovené ÚS, může povinný subjekt odmítnout jejich poskytnutí. Pokud tedy žadatel doloží, že znalost platu od Jiřky je v souladu s výše uvedenými podmínkami, nemusí mít strach, že by mu úřad její plat nesdělil.

autor: Mgr. Jan Mučka