K definici veřejné zakázky na dodávky

Veřejné zakázky na dodávky je třeba vykládat s ohledem na rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) č.j. ÚOHS-R0194/2017/VZ-00305/2018/323/Ebr. Předmětem celého řízení vedeného před ÚOHS bylo zejména posuzování, zdali nabytí akcií konkrétní společnosti je veřejnou zakázkou ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále jen „ZZVZ“).

Ačkoliv si je naše advokátní kancelář vědoma toho, že v projednávaném případě zřejmě zadavatel hodlal nabýt akcie pouze za účelem následného provozování autobusové dopravy na určitém území, kdy tohoto účelu lze dosáhnout vícero způsoby, obecně se nám jeví jako krajně nepraktický pohled předsedy úřadu na výklad veřejných zakázek na dodávky.

V prvním stupni ÚOHS uvedl, že pojem „věc“ dle ZZVZ nelze vykládat toliko široce, jak jej chápe zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „OZ“), ale je třeba přihlížet k evropské legislativě, která veřejné zakázky na dodávky chápe spíše směrem k pořizování výrobků či zboží. Lze tak dovodit, že cílem evropské legislativy nebylo regulovat pořízení takových věcí v právním smyslu, jako jsou akcie, pohledávky či závod, pochopitelně s výhradou, že by pořízením takových věcí docházelo k obcházení směrnice. S těmito závěry se ztotožňujeme, neboť se jeví jako značně nepraktické a pro zadavatele neadekvátně administrativně zatěžující vést zadávací řízení v případech, kdy jeho cílem je pořídit akcie např. pouze za účelem zvýšení majetkové účasti ve společnosti, nebo pořídit závod bez dalšího.

S těmito závěry ÚOHS však nesouhlasil jeho předseda, který výše uvedeným rozhodnutím věc vrátil prvnímu stupni k novému projednání. Předně poukázal na důvodovou zprávu k ZZVZ, která přímo spojuje pojem věc s odkazem na OZ. Dále založil své odůvodnění na jazykovém výkladu zákona a úmyslu zákonodárce, který má možnost stanovit přísnější pravidla pro zadávání veřejných zakázek než unijní úprava (což nikterak nerozporujeme). Tuto možnost zákonodárce dle předsedy ÚOHS využil a přísnější pravidla zakotvil. Předseda ÚOHS tedy opravdu chápe veřejné zakázky na dodávky jako zakázky, jejímž předmětem je pořízení jakékoliv věci ve smyslu OZ, pokud naplňuje další podmínky ZZVZ.

Po tomto výše uvedeném procesu o věci znovu rozhodl ÚOHS, který je vázán právním názorem předsedy a s ohledem na to věc rozhodl (nutno podotknout, že v době psaní tohoto příspěvku není zatím rozhodnutí č. j. ÚOHS/S0330/2017/VZ-08408/2018/521/Mži v právní moci a je proti němu podán rozklad). Ztotožnil se tedy s výkladem předsedy ÚOHS nastíněným výše (zejména bod 130. a násl. rozhodnutí č. j. ÚOHS/S0330/2017/VZ-08408/2018/521/Mži).

Takový přístup k výkladu veřejných zakázek na dodávky se jeví v obecné rovině jako značně nepraktický. Dle tohoto výkladu je třeba opravdu zařadit mezi veřejné zakázky na dodávky i pořízení akcií, pohledávek či závodu (bez dalšího). Dovedeme si představit situaci, kdy je primárním účelem nabytí akcií či závodu např. zajišťování veřejných potřeb, kdy tohto účelu lze dosáhnout vícero způsoby. Zde lze tento přístup považovat za vhodný. Ale co situace, kdy je opravdu cílem zadavatele pouze navýšit svou majetkovou účast ve společnosti bez specifického účelu? Měl by i v těchto případech zadavatel vést zadávací řízení? Podle našeho názoru by to nemělo být nutností, neboť takový postup zadavatele neúměrně zatěžuje, aniž by postup sledoval jakýkoliv racionální cíl. Pokud tedy bude rozhodovací praxe vykládat i nadále veřejné zakázky na dodávky takto široce, máme za to, že je vhodné uvažovat o změně právní úpravy např. v podobě zakotvení zákonné výjimky či přiblížení definice veřejné zakázky na dodávky unijní úpravě.