Jaké povinnosti přinese nové nařízení Akt o digitálních službách (DSA) poskytovatelům online zprostředkovatelských služeb?

Akt o digitálních službách má především zdokonalit mechanismy vedoucí k odstraňování nelegálního obsahu, na druhou stranu ale také zajistit účinnou ochranu základním právům uživatelů v online prostředí, včetně práva na svobodu projevu. V prvé řadě tedy nařízení klade důraz na povinnost mazat nezákonný obsah (v menší míře i škodlivý, který však ještě není nezákonný), včetně nezákonného zboží a služeb. To se samozřejmě bude týkat i sociálních sítí, které budou muset ze svých platforem odstraňovat nejen ilegální obsah, jako jsou dětská pornografie, násilí či jiné nezákonné či nenávistné příspěvky naplňující skutkovou podstatu trestných činů podle vnitrostátního trestního práva, ale budou mít povinnost odstraňovat i nejrůznější reklamy a nabídky, které rovněž porušují vnitrostátní veřejnoprávní předpisy. Tento obsah pak budou hlásit příslušným orgánům. Je však třeba dodat, že provozovatelé zprostředkovatelských služeb nebudou mít povinnost takový obsah aktivně vyhledávat. Odstranit jej budou muset až ve chvíli, kdy dostanou upozornění od uživatelů nebo úřadů. Online platforma tak bude mít povinnost disponovat přehledným nástrojem pro nahlašování závadného obsahu, a na základě toho bude rozhodovat, zda obsah smaže či jen k němu zamezí přístup. Zcela dostačující by měl být jednoduchý elektronický formulář nebo jiný obdobný postup, prostřednictvím kterého uživatel označí domnělý nezákonný obsah (např. URL adresu), vysvětlí důvody, proč si myslí, že je obsah nelegální, zanechá své kontaktní údaje (jméno a e-mailovou adresu) a prohlásí, že na obsah upozorňuje v dobré víře a že tvrzení v jeho oznámení jsou přesná a pravdivá. O výsledku tohoto oznámení musí poskytovatel online služby oznamovatele vyrozumět. Pokud bude mít poskytovatel služby podezření na spáchání či možnost spáchání trestného činu ohrožujícího život či zdraví osob, bude muset neprodleně informovat orgány činné v trestním řízení. Stejně tak uživatel, který nezákonný obsah nahrál, musí být informován, zda obsah byl odstraněn nebo jen znepřístupněn, z jakých důvodů a na základě jakých právních předpisů či pravidel online platformy. Tento uživatel pak bude mít možnost se proti tomuto postupu odvolat. Nařízení počítá se silnějším veřejnoprávním dohledem nad online platformami. Všichni provozovatelé online zprostředkovatelských služeb budou muset zřídit kontakt pro přímou komunikaci se zástupci státních úřadů, Evropskou komisí a novým Evropským výborem pro digitální služby, který bude složen z národních koordinátorů digitálních služeb. Tyto orgány budou mít dohled nad poskytováním digitálních služeb na národní úrovni. Evropský výbor pro digitální služby pak bude nezávislou poradní skupinou, která bude pro Evropskou komisi vytvářet analýzy a radit, jak s regulací online služeb pokračovat. Specifická pravidla pro největší online platformy Pro rozsáhlé online platformy, které mají více než 45 milionů aktivních uživatelů v EU měsíčně, budou nad rámec výše uvedeného platit další specifická pravidla. Tyto největší platformy mají potenciál významně ovlivňovat bezpečnost v online prostoru, proto k nim nařízení má přistupovat přísněji.  Alespoň jednou za rok budou muset zpracovávat analýzu rizik, mezi která patří zneužitelnost platformy pro šíření nelegálního obsahu, její dopad na základní lidská práva nebo nebezpečí záměrné a/nebo koordinované manipulace jejich služeb s možnými dopady na veřejné zdraví, menšiny, veřejnou bezpečnost či proces voleb. Proti těmto rizikům pak budou muset činit nezbytné kroky – např. moderovat obsah, omezovat zobrazování inzerce, posílit vnitřní kontrolní mechanismy atp. Alespoň jednou za rok si budou muset zajistit audit plnění těchto svých povinností u nezávislé organizace. Velké online platformy budou také muset informovat své uživatele, pokud používají algoritmické nástroje ovlivňující zobrazování informací, a parametry, na základě kterých je ovlivněno šíření obsahu, jim transparentně prezentovat. V oblasti reklamy budou mít všechny online platformy povinnost zajistit, aby jejich uživatelé věděli, komu slouží reklama či jiné sponzorované příspěvky, které se jim zobrazují, a na základě jakých kritérií se jim zobrazují. Velké platformy navíc musí poskytnout k nahlédnutí archiv online reklamy s informacemi o reklamě samotné, jejím zadavateli a cílové skupině (tento archiv reklamy již používá např. Facebook u politické reklamy). Od kdy by mohlo nařízení platit? Nařízení DSA předložila Evropská komise před více jak rokem, europoslanci jej nyní schválili výraznou většinou 530 hlasů, přičemž proti bylo 78 zákonodárců, 80 se hlasování zdrželo. O finálním znění nařízení se v příštích měsících povede debata s členskými státy. Následovat budou další hlasování v Evropském parlamentu a v Evropské radě. Pokud ve všech institucích finální znění předpisu projde, platit by mohlo od roku 2024.

autor: Mgr. Miloslav Tichý