Holdingové společnosti a daňová optimalizace: klíčové rozhodnutí NSS

Tento judikát představuje určité vodítko, jakým způsobem lze legálně strukturovat podnikání s cílem minimalizace daňového zatížení společnosti.

Spor o účel založení holdingové společnosti 

V posuzovaném případě finanční úřad tvrdil, že žalobkyně vytvořila holdingovou společnost KEB EGE Holding s.r.o. (dále jen„KEB EGE“) výhradně s cílem dosáhnout daňového zvýhodnění při vyplácení podílů na zisku.  Dle úřadu totiž KEB EGE  nevykonávala žádnou hospodářskou činnost a její fungování tak bylo v rozporu s ust. § 141 odst. 5 daňového řádu. Tedy, že žalobkyně vytvořila umělé podmínky tak, aby mohla vyplatit podíly na zisku společníkům, aniž by došlo k jejich zdanění, což vedlo k doměření daně finančním úřadem ve výši 882 353 Kč.

Stanovisko NSS

Žalobkyně proti tomuto argumentovala řadou námitek, zejména však tím, že založení KEB EGE naopak splňuje ekonomické důvody, když hlavním cílem bylo narovnání podílů mezi společníky a usnadnění převodů pro budoucí fungování společnosti.  Nejvyšší správní soud (dále jen "NSS") se podrobně zabýval otázkou zneužití práva a zdůraznil, že daňové orgány musí individuálně posuzovat každou situaci, přičemž je nutno brát v potaz primárně ekonomické a podnikatelské aspekty činnosti holdingu tak, aby si mohly vytvořit ucelený pohled na hlavní účel této činnosti. V daném případě - přestože byly transakce provedené v blízké časové souvislosti, nelze uzavřít, že by tyto postrádaly ekonomický smysl a vytvářely umělou situaci.

Ekonomické důvody založení holdingu

Důvodem založení holdingu bylo začlenění společnosti KEB-EGE, vytvoření prostoru pro nové akvizice, diverzifikace obchodních rizik, vstupy a výstupy společníků a uspořádání obchodních podílů. Nadto žalobkyně v řízení doložila řadu podkladů o probíhajících jednáních o akvizicích.  Skutečnost, že akviziční činnost, jednodušší a centrální administrativa a účetnictví a jednodušší vstup či výstup nových společníků, se začaly uplatňovat až v průběhu následujících let, sama o sobě nemůže vést k závěru, že holding byl  založen účelově.  Takovýto závěr by nereflektoval realitu podnikatelského prostředí.

Podnikatelská svoboda a legitimní cíle

NSS zde podotkl, že ne všechny obchodní jednání mohou mít úspěšný konec, to však neznamená, že by tato jednání byla beze smyslu. Pokud by daňové orgány argumentovaly tím, že některé z těchto činností mohly být provedeny dceřinými společnostmi, a nikoliv samotným holdingem, zasahovaly by do podnikatelské svobody a možnosti každého podnikatele si zvolit formu výkonu činnosti. NSS tedy uzavřel, že žalobkyně nesledovala získání neoprávněné daňové výhody, naopak její jednání směřovalo k legitimnímu cíli a daňové zvýhodnění bylo pouze bonusem jejího jednání.