Může podnikatel rozesílat obchodní sdělení i bez souhlasu?

Zasílání obchodních sdělení e-mailem představuje v současné době oblíbený nástroj využívaný podnikateli k propagaci svých produktů a služeb. Často se však stává, že jsou sdělení zasílána i bez předchozího souhlasu dotčené osoby. Kdy je takový postup přípustný a jaká obchodní sdělení mohou, nebo nemohou být zasílána?

Jakmile podnikatel prodá zákazníkovi výrobek nebo službu, získává tím zákonné oprávnění zasílat zákazníkovi na v souvislosti s prodejem získanou e-mailovou adresu obchodní sdělení [1]. Uvedené však platí pouze tehdy, pokud:

  1. zákazník zasílání obchodních sdělení předem neodmítl (typicky například zaškrtnutím příslušného políčka v rámci objednávky výrobku nebo služby),
  2. obchodní sdělení se musí týkat výrobků a služeb podnikatele (tedy nikoli třetí osoby),
  3. obchodní sdělení se musí týkat výrobků a služeb obdobných těm, které již byly zákazníkovi poskytnuty, a zároveň
  4. při zasílání každé jednotlivé zprávy musí být zákazník jasně a zřetelně jednoduchým způsobem a zdarma umožněno odmítnout souhlas se zasíláním těchto zpráv (tomuto požadavku bývá zpravidla učiněno zadost uvedením odkazu, na němž je možno se od odběru obchodních sdělení odhlásit).

Typicky je tak možno například zákazníkovi, který si u obchodníka zakoupil mobilní telefon, zasílat obchodní sdělení s nabídkou krytů či obalů na mobilní telefon, externí paměť pro daný typ telefonu, případně nabízet služby výměny rozbitého displeje. Pokud by však témuž zákazníkovi chtěl obchodník zasílat nabídky nových televizorů, bude už k tomu potřebovat jeho předchozí výslovný souhlas (§ 7 odst. 2 ZNSIF).

Takzvaný opt-in režim představovaný ustanovením § 7 odst. 2 ZNSIF se uplatní také ve všech ostatních případech zasílání obchodních sdělení, tedy jak tehdy, má-li být sdělení zasláno osobě, které ještě nebyl výrobek či služba prodán, tak i v případě, že je sdělení zasíláno sice zákazníkovi, avšak netýká se vlastních výrobků obchodníka, případně se netýká výrobků nebo služeb obdobných těm, které již byly zákazníkovi poskytnuty.[2]

Na dodržování těchto pravidel dohlíží Úřad pro ochranu osobních údajů [3], který při shledání porušení zákona může uložit pokutu až do výše 10.000.000 Kč [4] v případě, že se protiprávního jednání dopustí právnická osoba, nebo až do výše 100.000 Kč [5], pokud se takového jednání dopustí osoba fyzická.

Obchodníkům proto doporučujeme klást důraz na správné nastavení mechanismů pro zasílání jednotlivých typů obchodních sdělení co do jejich obsahu i určených adresátů a zákazníkům, kterým jsou zasílána obchodní sdělení v rozporu s výše uvedeným, doporučujeme obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů, pokud zasílání obchodních sdělení bude hromadné či opakované.

 

autor: Mgr. Karolína Foukalová

 

[1] § 7 odst. 3 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti (dále jen jako „ZNSIF“)

[2] Zároveň nelze zapomenout, že údaje o zákazníkovi budou mít zpravidla charakter osobních údajů podle nařízení GDPR (čl. 4 odst. 1 nařízení GDPR), a proto i pro jejich samotné uchovávání za účelem budoucího zasílání obchodních sdělení musí mít obchodník jakožto správce osobních údajů právní titul. Pokud jsou osobní údaje zpracovávány pro účely přímého marketingu, bude za splnění dalších podmínek tímto právním titulem oprávněný zájem (čl. 6 odst. 1 písm. f) ve spojení s recitálem 47 nařízení GDPR). V případě jiných obchodních sdělení a obchodních sdělení zasílaných (také) nikoli zákazníkům bude nejčastějším právním titulem souhlas (čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení GDPR).

[3] § 10 odst. 1 písm. a) ZNSIF

[4] § 11 odst. 1 písm. a) bod 1., odst. 2 písm. b) ZNSIF

[5] § 10a ZNSIF