Použitelnost datové schránky pro konkrétní osobu, doručování do „nepříslušné“ datové schránky

Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 24.11.2016, č.j. 9 Azs 255/2016-24, vyslovil tuto právní větu: Doručovací adresou ve smyslu § 46 a § 46a o.s.ř. nemůže být datová schránka jiné osoby, než pro kterou byla datová schránka zřízena.

Dle citovaného usnesení NSS soud současně, nad rámec zákonných povinností, odeslal do datové schránky pana R. K., který byl zástupcem stěžovatele v řízení před městským soudem a jehož datovou schránku uvedl stěžovatel v kasační stížnosti jako adresu pro doručování, dotaz na adresu, na níž by bylo možno stěžovatele zastihnout. Na tento dotaz nebylo žádným způsobem reagováno. Jak dále NSS odůvodnil, s ohledem na povahu datové schránky není možné se stěžovatelem prostřednictvím datové schránky jiné osoby komunikovat, pokud taková osoba stěžovatele v řízení nezastupuje. Datová schránka je osobní elektronické úložiště určené pro konkrétní osobu (R. K.) a nejde tudíž o místo, kde se stěžovatel sám zdržuje a je schopen přebírat doručovanou korespondenci, tedy o adresu pro doručování, jak ji má na mysli § 46a o.s.ř. Nejde ani o adresu pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě ve smyslu § 46 o.s.ř. Podle jeho odstavce 1 je touto adresou adresa datové schránky evidovaná podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Podle § 17 tohoto zákona mimo jiné platí: Umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doručování prostřednictvím datové schránky je tedy podmíněno tím, že konkrétní osoba, jíž má být doručováno, má zřízenu svou datovou schránku. Ustanovení § 46 odst. 2 o. s. ř. upravuje doručování na elektronickou adresu, tedy „e-mail“ a nikoliv do datové schránky, a na posuzovanou věc tak nedopadá. Datovou schránku tedy není možné využívat pro doručování písemností jiné osobě, než pro kterou byla zřízena.

Nejvyšší správní soud tak v jinak nevýznamném rozhodnutí o odmítnutí kasační stížnosti vyslovil právní názor o nemožnosti zvolit pro doručování písemností datovou schránku jiné osoby.

Vhodné je v této souvislosti poukázat i na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 6.9.2016, sp.zn. 23 Cdo 1850/2015, a to k účinnosti doručení písemnosti do „nepříslušné“ datové schránky účastníka, dle něhož má-li fyzická osoba zřízeno více datových schránek (např. datovou schránku fyzické osoby a datovou schránku podnikající fyzické osoby, nebo advokát datovou schránku podnikající fyzické osoby – advokáta, ale též insolvenčního správce nebo daňového poradce), je třeba jí doručovat písemné vyhotovení rozhodnutí, jiných úkonů a dalších písemností do té datové schránky, která odpovídá povaze doručované písemnosti. Účinky doručení písemnosti však nastanou i jejím doručením do jiné („nepříslušné”) datové schránky téže fyzické osoby za podmínek § 17 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto usnesení by tedy písemnosti měly být doručovány do datové schránky zřízené pro tu oblast činnosti subjektu, které se týká i ona písemnost. Jestliže soudy pochybí a písemnost doručí do „nepříslušné“ datové schránky, je pak v takovém případě doručeno za podmínek § 17 odst. 3 zákona o elektronických úkonech, tedy v okamžiku, kdy se do datové schránky přihlásí oprávněná osoba. Z výše uvedeného je zřejmé, že účinky doručení nastanou i v případě, že je doručováno do „nepříslušné“ datové schránky, ovšem pouze za podmínky, že adresát má možnost seznámit se s doručovanou písemností tím, že se do datové schránky přihlásí v souladu s § 17 odst. 3 zákona o elektronických úkonech. Naopak fikce doručení dle § 17 odst. 4 zákona o elektronických úkonech nepřichází v případě doručování písemnosti do „nepříslušné“ datové schránky v úvahu.