Category Příspěvky a články
Zákonem č. 374/2022 Sb., který nabyde účinnosti již dne 6. 1. 2023 [1], dochází k obsahově dosud nejrozsáhlejší novele občanského zákoníku [2] a rovněž k zásadním změnám v zákoně o ochraně spotřebitele [3]. Novela představuje transpozici unijních směrnic, především tzv. modernizační směrnice, směrnice o prodeji zboží a směrnice o digitálním obsahu [4], současně však má ambice také
V reprezentačních prostorách Paláce Žofín se v pondělí 7. listopadu uskutečnilo tradiční vyhlašování vítězů a oceněných v prestižní anketě Právnická firma roku. Tato anketa je právnickou obcí vnímána jako právnický Oscar a naše kancelář se na jejich udílení ani letos neztratila. Advokátní kancelář HSP & Partners zaznamenala v rámci letošního, už patnáctého ročníku firemního žebříčku Právnická firma roku historický
Dne 1. 10. 2022 nabyl účinnosti zákon č. 245/2022 Sb. (dále jen jako „novela“), který mění zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen jako „ZoESM“ nebo „Zákon“). Důvodem přijetí novely je (jak ostatně vyplývá i z důvodové zprávy) probíhající řízení o porušení povinnosti pro nesprávné provedení směrnice (řízení č. 2021/2162) dle čl. 258
Jedno z nejstarších právních pravidel zní, že právo náleží bdělým, což znamená, že mocenská ochrana bude poskytnuta pouze těm právům, která dotčené osoby znají a o jejichž dodržování dbají a eventuálně je také řádně a včas vymáhají. V současné době mohou důsledky tohoto pravidla pociťovat také vlastníci pozemků, na nichž se nachází cizí vodní dílo,
V souvislosti s chystanou novelou stavebního zákona a tak i celkové koncepce stavebního práva byl mimo jiné přijat i zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona (dále také „Změnový zákon“). Ač je tento Změnový zákon již ze dne 13. července 2021 a nebo právě proto, mnoho se nenapsalo a
Co všechno by mohla přinést novela zákoníku práce, jejíž účinnost avizována na první čtvrtletí roku 2023? Cílem novely má být především transpozice dvou evropských směrnic, kterými jsou: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158, o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii; a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158, o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení
Občanskoprávní řízení jsou v tamních poměrech obecně spojena s povinností v podobě úhrady soudního poplatku, jakožto předpokladu pro následné projednání věci. V kontextu právních předpisů vzniká povinnost zaplatit soudní poplatek (ve výši dle sazebníku) okamžikem podání žaloby (návrhu), odvolání a dalších podání[1], které naše procesní předpisy upravují. Splatnost soudního poplatku obecně nastává spolu se vznikem poplatkové povinnosti. [2] V dnešní
Akt o digitálních službách má především zdokonalit mechanismy vedoucí k odstraňování nelegálního obsahu, na druhou stranu ale také zajistit účinnou ochranu základním právům uživatelů v online prostředí, včetně práva na svobodu projevu. V prvé řadě tedy nařízení klade důraz na povinnost mazat nezákonný obsah (v menší míře i škodlivý, který však ještě není nezákonný), včetně nezákonného zboží
V reakci na vývoj obchodních modelů a online služeb v posledních letech připravila Evropská komise nové nařízení nazvané Akt o digitálních službách (Digital Services Act, dále jen „DSA“), jehož účelem je nastavit nová transparentní pravidla pro podnikání online platforem. Ambicí DSA je stát se zásadním právním předpisem, který bude utvářet ekonomiku Evropské unie v příštích letech.
Ústavní soud zveřejnil dne 06. 04. 2022 svůj nález sp. zn. Pl. ÚS 7/18, jímž plénum Ústavního soudu zamítlo návrh Městského soudu v Praze na zrušení ustanovení § 65 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Policii), ve slovech „a odebírat biologické vzorky umožňující získání
