Zjevné znamená zřejmé
Dne 10. 6. 2020 vydal pod č. j. 31 ICdo 36/2020-103 velký senát Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) rozsudek, ve kterém posuzoval dvě obecné, ale pro praxi zcela stěžejní otázky týkající se právního jednání. Jednak se NS zabýval tím, lze-li požadavek stanovený v § 13 zákona o obchodních korporacích1, který vyžaduje, aby smlouva uzavřená mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem, měla písemnou formu s úředně ověřenými podpisy (nejde-li o smlouvu uzavřenou v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých), vztáhnout i na jednostranná právní jednání činěná jediným společníkem. V této souvislosti došel NS k závěru, že vzhledem k ochraně právní jistoty třetích osob je třeba toto ustanovení vztáhnout právě i na jednostranná právní jednání, která jsou adresovaná jediným společníkem „své“ společnosti. Není-li tato forma dodržena, je dané právní jednání neplatné, tuto neplatnost však lze následně zhojit, a to učiněním takového právního jednání ve „správné“, tj. stanovené formě.
Druhou otázkou, kterou NS posuzoval a v rámci které se zároveň odchýlil od své dosavadní judikatury2, bylo posouzení § 588 občanského zákoníku3 a narušení veřejného pořádku. Podle tohoto ustanovení je totiž absolutně neplatné mj. takové právní jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle dosavadního chápání soudy včetně NS vyjadřovalo spojení „zjevně narušuje“ intenzitu narušení veřejného pořádku. Nestačilo tak jen „obyčejné“ narušení, naopak bylo potřeba, aby bylo významné, výrazné. V komentovaném rozhodnutí nicméně NS svůj názor zcela otočil, když uzavřel, že „zjevnost“ narušení veřejného zájmu představuje nikoli intenzitu, ale zřejmost, jednoznačnost, nepochybnost závěru, že k narušení veřejného pořádku došlo.
Pro praxi je tak toto rozhodnutí důležité jednak v oblasti obchodních společností a družstev tím, že analogicky rozšiřuje působnost ustanovení § 13 zákona o obchodních korporacích i na jednostranná právní jednání, jednak tím, že bude-li právní jednání odporovat zákonu a zcela zřejmě bude zároveň narušen veřejný pořádek, bude takové právní jednání absolutně neplatné, přičemž k této neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Výklad „zjevnosti“ v rozhodnutí stanovený by se však měl použít nejen v případě § 588 občanského zákoníku, ale obecně všude tam, kde občanský zákoník slovo „zjevně“ nebo „zjevné“ použije, vždy s ohledem na smysl a účel ustanovení, které má být vyloženo.4
autor: Mgr. Karolína Foukalová
Poznámky pod čarou:
1 zákon č. 90/2012 Sb.
2 srov. usnesení NS ze dne 9. 10. 2018, sp. zn. 21 Cdo 2980/2018, ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 21 Cdo 2576/2018, a ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. 21 Cdo 2815/2018
3 zákon č. 89/2012 Sb.
4 DRACHOVSKÝ, Ondřej. Je konečně zjevné, co znamená výraz „zjevně“? [online]. Pravniprostor.cz, 22. září 2020 [cit. 7. prosince 2020]. Dostupné na <https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/je-konecne-zjevne-co-znamena-vyraz-zjevne>.
