Nový procesní nástroj v boji s kybernetickou kriminalitou

Od 1. 2. 2019 vstoupila v účinnost novelizace zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „Trestní řád“). Tato novelizace nabízí orgánům činným v trestním řízení (dále jen jako „OČVTŘ“) nový procesní institut, který mohou využít při vyšetřování kriminality páchané v kyberprostoru.

Smyslem tohoto ustanovení je existence nástroje, který bez zbytečné administrativní zátěže umožní zajištění digitálních dat před jejich ztrátou či odstraněním v síti Internet. Na návrh soudu, státního zástupce nebo policejního orgánu (tedy OČVTŘ) jsou osoby, které drží digitální data, či nad nimi mají kontrolu, povinny tato data po dobu až 90 dnů zajistit. Tento procesní institut se v zahraničí vžil pod zkratkou „Freeze“ neboli zamražení digitálních dat.

Implementaci tohoto ustanovení požaduje Budapešťská úmluva o počítačové kriminalitě. S implementací tohoto ustanovení byla Česká republika několik let v prodlení. Za zmínku stojí, že byla nyní přijata ve výrazně přísnější podobě, než jakou požaduje tato úmluva.

Dle ustanovení § 7b odst. 2 Trestního řádu totiž osoby, které mají data v držení, mohou být povinny krom (příkazem) uloženým zamrazení těchto dat požádáni i o jejich znepřístupnění.  V praxi to znamená, že na základě zmíněného ustanovení mohou být poskytovatelé webového hostingu požádáni o zablokování či znepřístupnění webových stránek. Jedná se o znepřístupnění dat, která jsou v jejich dispozici. Nikoliv tedy o blokaci přístupu na webové stránky, jakou např. ukládá ustanovení § 82 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatelům internetového připojení.

Významnou skutečností, pro kterou je toto ustanovení § 7b Trestního řádu kritizováno, jest, že o znepřístupnění digitálních dat (tedy např. webových stránek) v případě, že věc nesnese odkladu, rozhoduje pouze policejní orgán.

autoři: Mgr. Michal Mohelský, JUDr. Lenka Příkazská