Jednotný patent a Jednotný patentový soud

Dosavadní systém evropské patentové ochrany dozná od 1. 6. 2023 zásadních změn, neboť v tento den vstoupí v platnost Dohoda o Jednotném patentovém soudu, na základně které zahájí svou činnost Jednotný patentový soud (Unified Patent Court) a současně dochází k zavedení jednotného patentu.

 O co se jedná?

Dochází ke zjednodušení dosavadního stavu po podání jediné evropské patentové přihlášky, kdy bude možné získat:

1) samostatné národní patenty v participujících státech (validací v jednotlivých zemích klasickou cestou) nebo

2) jednotný patent platný na území všech zúčastněných států.

Jedna přihláška  – jeden překlad patentového spisu – jedna validace – jeden patent pro celé území.

Stěžejním rysem novinky je jednotná povaha jednotného patentu, která poskytuje jednotnou ochranu a má stejný účinek ve všech zúčastněných státech. Jedná se tak o obdobný systém jako např. u ochranných známek EU, což v praxi představuje nejen časovou, ale i finanční a administrativní úsporu (např. platbou jednotného udržovacího poplatku). S ohledem na svůj unitární charakter může být jednotný patent převeden, omezen či zrušen vždy pouze ve vztahu ke všem zúčastněným státům. Vedle toho zůstane samozřejmě zachován současný systém (klasických) evropských patentů a národních patentů a mezinárodního systému PCT.

Jaká je role Jednotného patentového soudu?

Jedná se o společný soud zúčastněných států, které přistoupily k ratifikaci Dohody o Jednotném patentovém soudu, který disponuje výlučnou pravomocí ve vztahu k evropským patentům s jednotným účinkem a to s účinky pro celé území, na kterém se jednotný patent těší ochraně. Nedisponuje však pravomocí ve vztahu k národním patentům. Struktura soudu je decentralizovaná s místními a regionálními sekcemi v jednotlivých zúčastněných státech s centrální divizí v Paříži a Mnichově. Cílem je zjednodušení vymáhání práv z patentu či jeho zrušení v několika zemích, a to v rámci jednoho řízení (tj. nebude již nutné vést paralelní spory v několika státech, často s rozdílnými výsledky).

Zahájení činnosti Jednotného patentového soudu má dále přímý dopad na již existující (klasické) evropské patenty ratifikujících členů (zúčastněných států). Dosavadní systém, kdy každá země individuálně posuzovala jejich platnost a případné porušování práv z nich plynoucích vlastními úřady, resp. soudy, je automaticky nahrazen přímou jurisdikcí Jednotného patentového soudu. Dále se jedná o dodatková ochranná osvědčení vydaná pro výrobky chráněné evropským patentem a evropské patentové přihlášky, které nebyly vyřízeny ke dni vstupu dohody v platnost nebo byly podány po tomto dni.

Dá se nový systém vyloučit?

Ano, po dobu přechodného období v délce 7 let je možné realizovat tzv. opt-out, tedy oznámení Jednotnému patentovému soudu, že příslušný evropský patent nemá spadat pod jeho jurisdikci. Nelze však vyloučit existující patenty, u kterých již Jednotný patentový soud zahájil řízení.

Kterých států se to týká (zúčastněné státy)?

K 1.6.2023 se jednotný patent bude týkat všech členských států EU, které Dohodu o Jednotném patentovém soudu ratifikovaly – tj. Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko a Švédsko.

Česká republika prozatím zvolila cestu vyčkat s ratifikací na vyhodnocení reálných dopadů jednotného patentu, a to předběžně do podzimu 2024.

Jaký je dopad pro Českou republiku?

Jelikož ČR dosud nepřistoupila k ratifikaci Dohody o Jednotném patentového soudu, nepodléhají patentová práva v České republice jeho jurisdikci. Rovněž jednotný patent nebude poskytovat jeho vlastníku ochranu práva na území ČR. Z tohoto hlediska se změny českých subjektů nedotknou.

Systém jednotného patentu však mohou využít podáním přihlášky v zahraničí – a to právě v zemích, které předmětnou Dohodu ratifikovaly.

Zahájení činnosti Jednotného patentového soudu má dále přímý dopad na již existující evropské patenty ratifikujících členů (zúčastněných států). Dosavadní systém, kdy každá země individuálně posuzovala jejich platnost a případné porušování práv z nich plynoucích vlastními úřady, resp. soudy je nahrazen přímou jurisdikcí Jednotného patentového soudu.

Jak bylo uvedeno výše, stávající evropské patenty v zúčastněných státech (byť vlastněné subjektem se sídlem v ČR), budou nově podléhat jurisdikci Jednotného patentového soudu, (pokud nebyl proveden opt-out).

Pro českého vlastníka evropského patentu, který ponechá jurisdikci Jednotného patentového soudu pro rozhodování sporů o porušení práv či zrušení patentu z toho může plynout výhoda, že bude rozhodnuto v jediném sporu a odpadá tak nutnost vést řízení v jednotlivých zemích paralelně. Na druhou stranu, bude-li v pozici toho, kdo vede obranu proti nároku jiné osoby, vystavuje se riziku, že může být rozhodnuto o zrušení patentu pro všechny země, které Dohodu o Jednotném patentovém soudu ratifikovaly. Při realizaci zahraniční patentové strategie je proto vhodné zvážit, která varianta bude pro potřeby konkrétního přihlašovatele, potažmo vlastníka, výhodnější.

Zajímá Vás více? Potřebujete poradit v oblasti práva duševního vlastnictví? Neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář.

autor: Mgr. Martina Švecová