Odkladný účinek kasační stížnosti

Stručný komentář k usnesení Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 26.8.2015, č.j. 2 Afs 193/2015-62

V rámci citovaného rozhodnutí se Nejvyšší správní soud ČR zabýval možností přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v případě, kdy výše doměřené daně je ve značném nepoměru k majetku stěžovatele.

Stěžovatelka v dané věci argumentovala tím, že povinnost uhradit dodatečně doměřenou daň z příjmů právnických osob a penále byla uložena nesprávně a v rozporu se zákonem․ Tvrdila, že dopad takto doměřené daně a penále vede ke značnému ekonomickému nepoměru mezi postavením stěžovatelky a postavením státu coby jejich příjemce. Stěžovatelka na zaplacení několikamilionové částky nemá finanční prostředky a její úhrada by pro ni v budoucnu mohla mít likvidační důsledky, zatímco stát prozatím jejím nezaplacením velkou újmu nepocítí. K prokázání svých tvrzení stěžovatelka doručila Nejvyššímu správnímu soudu výkazy zisku a ztráty za roky 2013 a 2014 a rozvahy za roky 2013 a 2014.

Stěžovatelka konstatovala, že ze svých finančních prostředků není schopna uvolnit částky na jiné potřeby, neboť by byla nucena zastavit výrobu, přičemž doměřená výše daně z příjmů právnických osob a související penále podle stěžovatelky mnohonásobně přesahuje její roční zisky. Konečně stěžovatelka v rámci kasační stížnosti uvedla, že pokud nedojde k odkladu účinku napadeného rozhodnutí a uložená povinnost bude exekučně vymáhána, bude mít pro ni tento stav neodvratné likvidační následky, neboť se dostane nevyhnutelně do úpadku. Závěrem sdělila, že krajský soud v předcházejícím řízení usnesením ze dne 18. 2. 2013, č. j. 29 Af 9/2013 – 65, její žalobě odkladný účinek přiznal.

Nejvyšší správní soud odkázal na svou předchozí judikaturu, když konstatoval, že odklad účinků žaloby (v tomto případě kasační stížnosti) je institutem výjimečným, jehož účelem je ochránit adresáta veřejné správy před případnými neodstranitelnými negativními následky aktu veřejné správy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2012, č. j. 2 As 132/2011 – 115, všechna zde citovaná rozhodnutí jsou dostupná z www.nssoud.cz).

Současně Nejvyšší správní soud uvedl, jakým způsobem postupuje v případě rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti, přičemž v takovém případě Nejvyšší správní soud zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy způsobenou stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a uvést její intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.

Nejvyšší správní soud po přezkoumání stěžovatelčiných argumentů a předložených důkazů dospěl k závěru, že je zde dán důvod pro přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, neboť v daném případě shledal existenci výrazné disproporcionality mezi zájmy stěžovatelky (představované zachováním ekonomické soběstačnosti a kontinuity z hlediska jejího podnikání) a zájmy státu (řádný výběr daní). V tomto ohledu nepovažoval Nejvyšší správní soud zájem státu na vybrání daně natolik zásadní, aby nemohl být odkladný účinek kasační stížnosti přiznán, když konstatoval, že: „Nejvyšší správní soud neshledal, že by odkladným účinkem mohla třetím osobám vzniknout újma nepoměrně větší, než je újma hrozící stěžovatelce. Jediným subjektem, kterého se přiznání odkladného účinku dotkne, bude stát, neboť tomu bude tomu dočasně odepřeno právo činit kroky vedoucí k výběru vyměřené daně a penále. Součet vyměřené daně a penále však v souhrnu celkových příjmů státu nepředstavuje tak zásadní položku, která by jakkoliv mohla ohrozit jeho fungování.“

Nejvyšší správní soud současně dodal, že veřejný zájem na výběru daní tak je pouze dočasně odložen, nikoliv znemožněn.

Lze tedy uzavřít, že citované rozhodnutí hovoří ve prospěch daňových subjektů, kterým závěry přijaté Nejvyšším správním soudem otevírají značný prostor pro „odsun“ momentu placení daní doměřených v rámci daňového řízení, a to až do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (v případě, že bude daňovým subjektem podána kasační stížnost, pochopitelně). Byť to z citovaného rozhodnutí nevyplývá výslovně, závěry přijaté Nejvyšším správním soudem bude možné aplikovat toliko i na „správní žaloby“ (tzn. žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, žaloby proti nečinnosti správního orgánu a žaloby proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu) a daňový subjekt se tak bude moci domáhat přiznání odkladného účinku již v rámci žalobního návrhu a to při dodržení zákonných podmínek při respektování zásad vyjádřených v rozebíraném rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Autor: JUDr. Jakub Hlína

Je proti Vám vedena daňová kontrola a máte pocit, že Vás finanční úřad krátí na Vašich právech? Byla Vám doměřena daň a vy si nejste jisti, zda tak bylo učiněno důvodně a v souladu se zákonem? Neváhejte se obrátit na odborníky z HSP & Partners, kteří Vám obratem poradí, popř. Vás v rámci daňového řízení zastoupí a budou hájit Vaše práva.